Říká se mu také Bolestný, nebo Tichý. Velký pátek je nejtišší den v roce, v evangelických rodinách sváteční den zpěvu pašijových písní a modliteb, den bez práce i bez obyčejů.
Zároveň je dnešek dnem nadpřirozených sil dobrých i zlých; čarodějnic a nepřejících. Zvláště silně účinkují obyčeje, věštby a modlitby. Je osudové narodit se na Velký pátek, ale zemřít v něm je kupodivu dobré.
Dnes se údajně otevírají hory a vydávají své poklady. Měl by se otevřít Blaník. Voda z horských pramenů se prý mění na víno. Květiny posbírané této noci mají čarovnou moc. No, venku je sníh, to toho asi moc neposbírám... (rok 2015)
Nesmí se pracovat se zemí nebo na poli (kopat, rýt atp.) ani prát prádlo, protože by se namáčelo do Kristovy krve. Přesto je symbolem Velkého pátku voda: lidé se omývají pro zdraví (využijte poznámky od Kneippa), vykrápí se chlév a omývají zvířata.
Výzdoba kostelů je chudá (žádné květiny, žádné svíce na oltáři) a písně se zpívají bez doprovodu varhan.
Nesmí se jíst maso, neboť je ještě pořád půst, nesmí se péct, prodávat, půjčovat, darovat, ani přijímat dary. Nic si nepůjčujte, protože půjčená věc by mohla být očarovaná. Do východu slunce se nesmí topit.
Dříve se hrávala divadelní představení, tzv. pašijové hry.
Můžete zkusit jíst čočku, která vám má přinést peníze. Pokud fandíte starým řemeslům, můžete si upříst „pašijovou niť“, kterou když uděláte na oblečení několik stehů, bude vás chránit před zlými duchy. Pokud z pašijových nití dokonce ušijete košili, měli byste být chráněni před bleskem, ale radši bych to nepokoušela!
Na Velký pátek se zahalují kříže smutečními rouchy. Traduje se, že se vstávalo před východem slunce, lidé se chodili mýt do potoka, aby se chránili před nemocemi.
Další zvyky:
Zároveň je dnešek dnem nadpřirozených sil dobrých i zlých; čarodějnic a nepřejících. Zvláště silně účinkují obyčeje, věštby a modlitby. Je osudové narodit se na Velký pátek, ale zemřít v něm je kupodivu dobré.
Dnes se údajně otevírají hory a vydávají své poklady. Měl by se otevřít Blaník. Voda z horských pramenů se prý mění na víno. Květiny posbírané této noci mají čarovnou moc. No, venku je sníh, to toho asi moc neposbírám... (rok 2015)
Nesmí se pracovat se zemí nebo na poli (kopat, rýt atp.) ani prát prádlo, protože by se namáčelo do Kristovy krve. Přesto je symbolem Velkého pátku voda: lidé se omývají pro zdraví (využijte poznámky od Kneippa), vykrápí se chlév a omývají zvířata.
Výzdoba kostelů je chudá (žádné květiny, žádné svíce na oltáři) a písně se zpívají bez doprovodu varhan.
Nesmí se jíst maso, neboť je ještě pořád půst, nesmí se péct, prodávat, půjčovat, darovat, ani přijímat dary. Nic si nepůjčujte, protože půjčená věc by mohla být očarovaná. Do východu slunce se nesmí topit.
Dříve se hrávala divadelní představení, tzv. pašijové hry.
Můžete zkusit jíst čočku, která vám má přinést peníze. Pokud fandíte starým řemeslům, můžete si upříst „pašijovou niť“, kterou když uděláte na oblečení několik stehů, bude vás chránit před zlými duchy. Pokud z pašijových nití dokonce ušijete košili, měli byste být chráněni před bleskem, ale radši bych to nepokoušela!
Na Velký pátek se zahalují kříže smutečními rouchy. Traduje se, že se vstávalo před východem slunce, lidé se chodili mýt do potoka, aby se chránili před nemocemi.
Další zvyky:
- Spalovaly se kočičky svěcené o Květné neděli.
- Nezatopíš do východu slunce, neupečeš, nevybělíš, nezameteš, nevyneseš z domu, neprodáš, nepůjčíš, nedaruješ a nepřijmeš dar.
- Na venkově se nesmělo pracovat.
- Chodilo se po domech za zvuku řehtaček a oznamovalo se poledne a ranní i večerní klekání. Při tom se zpívaly popěvky namířené proti Jidášovi a Židům, kteří ukřižovali Krista. Někde děti s řehtačkami honily "Jidáše" - zrzavého chlapce.
- Někde se chlapci potápěli a snažili se ústy vytáhnout kamínek, který pak hodili levačkou za hlavu - to je mělo ochránit před bolením zubů.
- Děvčata stírala v osení rosu, aby byla chráněna před sluncem.
- V noci se tajně vysypávaly a vylévaly cestičky od domu milence k domu milenky. Pokud si hoch do rána cestičku uhlídá nepoškozenou, do roka si povede děvče k oltáři.
- Byl to Den bosorek, které tajně na březích potoka čarovaly tím, že kladly ve vodě na kámen slámu nebo povříslo, do kterého tloukly pístem na praní. Nezasvěcení však nevědí proč.
- Z vody prý vycházeli vodníci a proháněli se po souši na koních.
Pá 15. 4. 2022: Venku je 13,3°C a svítí sluníčko. Ale na rozdíl od včerejška to na opalování moc nevypadá.
Pá 2. 4. 2021: K obědu máme pohanku, to je podobné čočce. Venku je celkem zima, asi 9°C a na zítra dokonce hlásí sníh, což je nepříjemné překvapení, když před pár dny bylo snad 18°C a já se v tričku a kraťasech slunila na lavičce.
14. dubna 2017: Tak teď už máme volno na Velký pátek i my v České republice. Kdo by si stěžoval? :-) Letos je celkem teplo.
3. dubna 2015: Dnešek jsem strávila relativně normálně, i když mě to lákalo, rozhodla jsem se, že péct nebudu a nechám si to na zítra. Čočku jsem sice nejedla, ale snad penízky budou, jedla jsem ji před Vánoci. Ale to nejzajímavější asi je, že jsem na nějakém papíru (recykluju je tím, že si na ně nanečisto píšu články na blog, když jsem mimo počítače a mám psavou) našla pár poznámek z předloňského roku a trochu mi připadá, že to je jako bych to psala dnes, nebo včera:
Pá 29. 3. 2013 Velký pátek: Chumelí. Většina lidí to považuje za otravné prodlužování zimy. Mně se to líbí. Lepší než trapná šeď před příchodem jara. Nejsem zemědělec, a tak nevidím žádný důvod, proč si na zimu stěžovat. Podobně jako na jaře, můžete vyrazit na výlet – taky ho na sobotu plánuju – jenom se musíte víc zachumlat a po příchodu máte alibi a můžete si dát grog nebo punč, aniž by vás někdo pokládal za alkoholiky. Navíc to má krásné kouzlo, když přijdete, setřesete ze sebe hromadu sněhu, ohřejete si medovinku, posadíte se na gauč a popovídáte si s partnerem nebo přáteli. Můžete zapálit zbytky svíček, které jste dostali k Vánocům, pustit si pohádku nebo komedii a konečně dovyšívat ten ubrus nebo doplést svetr. A co třeba krásná kniha? Jak dlouho jste si už na čtení neudělali čas?
Já si navíc představuji, že je před Vánoci a zažívám znovu to velké těšení. Dokonce jsem si dneska přinesla z pošty i dáreček. Elektronický obchod a karetní hry. To je tak, když chtěl někdo šetřit a bez dostatečné znalosti si omylem koupil rovnou rozšíření. Nevadí, aspoň to teď všechno mám a můžu zasněžené Velikonoce trávit hraním. Pokud bude s kým;-). A pokud ne? Můžu psát jeden článek za druhým a... dobře, taky pracovat na disertaci.
A znovu rok 2015: Koukám, jak málo se toho změnilo. Sama sobě připomínám, že i v pracovním vypětí (s disertací) bych si občas měla najít chvilku klidu pro sebe a třeba si něco pěkného přečíst. Dneska mě k tomu donutil zdravotní stav – bylo mi tak divně, že jsem prostě nemohla pracovat, a tak jsem se natáhla a snažila se číst.
14. dubna 2017: Tak teď už máme volno na Velký pátek i my v České republice. Kdo by si stěžoval? :-) Letos je celkem teplo.
3. dubna 2015: Dnešek jsem strávila relativně normálně, i když mě to lákalo, rozhodla jsem se, že péct nebudu a nechám si to na zítra. Čočku jsem sice nejedla, ale snad penízky budou, jedla jsem ji před Vánoci. Ale to nejzajímavější asi je, že jsem na nějakém papíru (recykluju je tím, že si na ně nanečisto píšu články na blog, když jsem mimo počítače a mám psavou) našla pár poznámek z předloňského roku a trochu mi připadá, že to je jako bych to psala dnes, nebo včera:
Pá 29. 3. 2013 Velký pátek: Chumelí. Většina lidí to považuje za otravné prodlužování zimy. Mně se to líbí. Lepší než trapná šeď před příchodem jara. Nejsem zemědělec, a tak nevidím žádný důvod, proč si na zimu stěžovat. Podobně jako na jaře, můžete vyrazit na výlet – taky ho na sobotu plánuju – jenom se musíte víc zachumlat a po příchodu máte alibi a můžete si dát grog nebo punč, aniž by vás někdo pokládal za alkoholiky. Navíc to má krásné kouzlo, když přijdete, setřesete ze sebe hromadu sněhu, ohřejete si medovinku, posadíte se na gauč a popovídáte si s partnerem nebo přáteli. Můžete zapálit zbytky svíček, které jste dostali k Vánocům, pustit si pohádku nebo komedii a konečně dovyšívat ten ubrus nebo doplést svetr. A co třeba krásná kniha? Jak dlouho jste si už na čtení neudělali čas?
Já si navíc představuji, že je před Vánoci a zažívám znovu to velké těšení. Dokonce jsem si dneska přinesla z pošty i dáreček. Elektronický obchod a karetní hry. To je tak, když chtěl někdo šetřit a bez dostatečné znalosti si omylem koupil rovnou rozšíření. Nevadí, aspoň to teď všechno mám a můžu zasněžené Velikonoce trávit hraním. Pokud bude s kým;-). A pokud ne? Můžu psát jeden článek za druhým a... dobře, taky pracovat na disertaci.
A znovu rok 2015: Koukám, jak málo se toho změnilo. Sama sobě připomínám, že i v pracovním vypětí (s disertací) bych si občas měla najít chvilku klidu pro sebe a třeba si něco pěkného přečíst. Dneska mě k tomu donutil zdravotní stav – bylo mi tak divně, že jsem prostě nemohla pracovat, a tak jsem se natáhla a snažila se číst.
Zdroje:
http://www.extra.cz/kvetna-nedele-je-tady-nastava-svaty-tyden-jake-velikonocni-zvyky-se-vazou-k-jednotlivym-dnum
http://web.quick.cz/iveta_kulhava/Ve_obdobi.htm#Květná neděle
(Aktualizovaný článek z roku 2015.)
http://www.extra.cz/kvetna-nedele-je-tady-nastava-svaty-tyden-jake-velikonocni-zvyky-se-vazou-k-jednotlivym-dnum
http://web.quick.cz/iveta_kulhava/Ve_obdobi.htm#Květná neděle
(Aktualizovaný článek z roku 2015.)
Žádné komentáře:
Okomentovat