Říká se jí též Svatá, Světlá, nebo Velká sobota. Bílá se nazývá podle bílého oděvu těch, kteří byli tento den křtěni. Bílé roucho je znakem čistoty, připomínající smytí hříchů křtem. Je také označována jako den světla.
Je to den ticha a poslední den čtyřicetidenního půstu. Před vchodem do kostela se světil oheň, tzv. pálení Jidáše. „Do dnešního dne se uchoval zvyk nosit do kostela svíce, které se posvěcují připálením od posvěceného velikonočního paškálu.“ Hospodyně doma uhasila všechny ohně a sebou ke kostelu vzala poleno. Tam jej zapálila v posvěceném ohni, přenesla domů a tím opět oheň rozdělala. „Z ohořelých dřev se pak zhotovovaly křížky, které se nosily na pole, aby dobře rodilo. Někde se dávaly uhlíky za trám domu na ochranu před požárem. Popelem z posvěceného ohně se posypávaly louky.“ Tento den se neslaví mše svatá a další svátosti, kromě pomazání nemocných a svátosti smíření.
Vše je v tento den směrováno k očistě duše, těla i příbytků. Před východem slunce se musí uklidit a byt vymést koštětem. Provádí se poslední pašijové obyčeje: tlučení do prahů, zvonění klíči i mincemi za čistotu domova a hojnost, zvedání těžkých břemen za zdraví a krásu atd. Stromy se pro probuzení k úrodě postřikují vodou, nebo potírají čerstvě zadělaným těstem mazance či jiného obřadního pečiva. Nebo jimi můžete zatřást.
Zvony se vrátily z Říma, kam odletěly na Zelený čtvrtek. „Tmu a ticho v katolických kostelích střídá světlo svící, zvonění a varhany, aby myšlenka Kristova kříže a smrti vrcholila znamením jeho zmrtvýchvstání. Bílá sobota představuje hudební umění venkovských kantorů, muzikantů a zpěváků na kostelních kůrech a slavnostní atmosféru procesí a průvodu Vzkříšení.“ „Ke katolickým obřadům Bílé soboty dodnes patří Svěcení vody, nové křty dospělých a obnova křesťanského slibu věřících.“
Prostírá se stůl, ale přitom je poslední den půstu. Pečou se mazance, beránci a také chléb. Všechno se chystá na neděli. Mazanec je nejstarším doloženým velikonočním pečivem. „Podle staročeských kuchařek byl velikonoční mazanec koláč syrnej veliké noci, tj. nesladké pečivo připravované ze strouhaného sýru a většího množství vajec. Okrouhlý bochníkový tvar a znamení kříže si ponechal.“
Svazují se březové větvičky, dívky zdobí vajíčka a chlapci pletou pomlázky.
Zvyky:
Zdroje:
http://www.extra.cz/kvetna-nedele-je-tady-nastava-svaty-tyden-jake-velikonocni-zvyky-se-vazou-k-jednotlivym-dnum
http://web.quick.cz/iveta_kulhava/Ve_obdobi.htm#Květná neděle
http://www.ceskevelikonoce.cz/bila-sobota/
(Aktualizovaný článek z roku 2015.)
Je to den ticha a poslední den čtyřicetidenního půstu. Před vchodem do kostela se světil oheň, tzv. pálení Jidáše. „Do dnešního dne se uchoval zvyk nosit do kostela svíce, které se posvěcují připálením od posvěceného velikonočního paškálu.“ Hospodyně doma uhasila všechny ohně a sebou ke kostelu vzala poleno. Tam jej zapálila v posvěceném ohni, přenesla domů a tím opět oheň rozdělala. „Z ohořelých dřev se pak zhotovovaly křížky, které se nosily na pole, aby dobře rodilo. Někde se dávaly uhlíky za trám domu na ochranu před požárem. Popelem z posvěceného ohně se posypávaly louky.“ Tento den se neslaví mše svatá a další svátosti, kromě pomazání nemocných a svátosti smíření.
Zvony se vrátily z Říma, kam odletěly na Zelený čtvrtek. „Tmu a ticho v katolických kostelích střídá světlo svící, zvonění a varhany, aby myšlenka Kristova kříže a smrti vrcholila znamením jeho zmrtvýchvstání. Bílá sobota představuje hudební umění venkovských kantorů, muzikantů a zpěváků na kostelních kůrech a slavnostní atmosféru procesí a průvodu Vzkříšení.“ „Ke katolickým obřadům Bílé soboty dodnes patří Svěcení vody, nové křty dospělých a obnova křesťanského slibu věřících.“
Prostírá se stůl, ale přitom je poslední den půstu. Pečou se mazance, beránci a také chléb. Všechno se chystá na neděli. Mazanec je nejstarším doloženým velikonočním pečivem. „Podle staročeských kuchařek byl velikonoční mazanec koláč syrnej veliké noci, tj. nesladké pečivo připravované ze strouhaného sýru a většího množství vajec. Okrouhlý bochníkový tvar a znamení kříže si ponechal.“
Svazují se březové větvičky, dívky zdobí vajíčka a chlapci pletou pomlázky.
Zvyky:
- Před východem slunce se někde děvčata umývala rosou, aby byla pěkně bílá a nenaskákaly jim pihy.
- Před východem slunce se novým koštětem vymetalo stavení, aby se v něm nedržel hmyz a stavení bylo čisté po celý rok.
Zdroje:
http://www.extra.cz/kvetna-nedele-je-tady-nastava-svaty-tyden-jake-velikonocni-zvyky-se-vazou-k-jednotlivym-dnum
http://web.quick.cz/iveta_kulhava/Ve_obdobi.htm#Květná neděle
http://www.ceskevelikonoce.cz/bila-sobota/
(Aktualizovaný článek z roku 2015.)
Žádné komentáře:
Okomentovat