Stala jsem se průvodkyní

Darovaná miniorchidej

Kde začít...

Jako většina věcí, i moje průvodcovství začalo nevinně. Prostě jsme konečně dokončili malování doma a vzali jsme tchyni s tchánem na prohlídku. Později se ukázalo, že tato první prohlídka byla výrazně jednodušší než ostatní, protože s rozložením místností, podlahou i modrým pokojem již byli obeznámeni.

Následovali švagr se švagrovou (tam to bylo dost slabé, možná jsme je tam neměli tahat, když neměli opravdový zájem), pak vzdálení příbuzní, známí...

Zlákalo mě pozvat kamarádku z autobusu. Hned na úvod jsem ji upozornila, že jí nemůžu garantovat, že se jí to bude líbit, protože každý máme jiný vkus, ale můžu jí zaručit, že něco takového u nikoho doma ještě neviděla.

Už jsem měla pár zkušeností z toho, jak jsme prováděli ostatní a taky, co jsem tak lidem říkala o tom, co děláme. Vždy byli všichni značně překvapení.

Domluvily jsme se, že k nám vyrazíme na státní svátek, protože to budeme obě doma a nemáme žádné plány. Teda já chci malovat, ale tentokrát obrázky a prohlídka bude jen na chvilku.

Trvala hodinu a půl. Ale tento čas zahrnuje i cca dvacet minut krmení koz.

Ukázala jsem jí kůzlátka a pak jsme se přesunuly dovnitř, kde jsem pohovořila o podlahách – líbila se jí hned řecká předsíňová, která tam vypadá tak dobře, že už se stala druhou v pořadí, která se ptala, jestli je to původní.

A pak jsme svou pozornost věnovaly jak dlažbám, tak především výmalbě. Musím říct, že je svým způsobem těžké mluvit o všem najednou: výmalba hlavní plochy, jednotlivé dekorativní prvky, jak a odkud jsme vzali inspiraci, kolik času zabrala příprava, čím a jak jsme je namalovali, jaké nás při tom provázeli obtíže. 

Zkrátka je toho opravdu dost a ačkoliv to pro diváka nemusí být podstatné, připadá mi, že by prohlídka nebyla úplná, kdyby nevěděl souvislosti. Jako byste detektivku shrnuli do toho, že manželka zavraždila nevěrného manžela. To bych vás těžko mohla pochválit, že jste vymysleli opravdu poutavý a napínavý příběh. A tak i u nás mají svůj smysl jednotlivé barvy, linky, ozdobné prvky, umístění sloupu... všechno se dozvíte, těšte se na příští články seriálu Na statku. I když bych ho teď nejradši přejmenovala na „Na zámku“.

P. S.: Na konci května jsem ještě provedla jednoho kamaráda a ten mi přinesl tu krásnou malou orchidej!