Pozítří bude Den dětí, tak tu pro vás mám malou hru:
Onehdy tchyně před usnutím vymyslela hru na příjemný večer – budeme si normálně povídat, ale všechna podstatná jména budeme říkat zdrobnělinou.
Prohlásila jsem, že to není fér, protože jsem trénovaná z jógy – naše lektorka nám stále říká, že protáhneme nožičky, dáme ruce na bříško, snad jen na zádíčka si při závěrečné meditaci neleháme. ;-)
Ale jinak mi to připadalo jako skvělý nápad a chvíli jsme to při večeři hráli. Byla to legrace. A s trochou nostalgie jsme vzpomínali na naše dětské hry – gengálštinu, kdy se za každou samohlásku dalo NG a zopakovala se ta samohláska a pak se pokračovalo v uvedeném slově dál. Pro neznalého to bylo opravdu nesrozumitelné. To stejné se dělalo s BA, tchán zase říkal, že to zažil se SE.
Připadá mi, že by to mohla být skvělá hra pro trénink mozku. Přemýšlím, u jakých slov v češtině nemáme zdrobnělinu. Trochu jsem se zasekla u slova hra. Můžu použít výraz hříčka? Není to spíš jazyková hříčka nebo hříčka osudu atp. A co třeba herka? (Nebudu vás napínat, našla jsem si to a hříčka je v pořádku.)
Našli jste slovo, které nemá zdrobnělinu? Nebo nějaký legrační tvar? Pochlubte se.
Žádné komentáře:
Okomentovat