Film mi doporučila kolegyně z práce a já si naplánovala, že si ho někdy pustíme s přítelem, ale potřebovala jsem uvolnit jehlice ze šátku Ley Lines od Joji Locatelli (psala jsem o něm zde) na šátek Unda od Lesley Anne Robinson, který plánuji jako dárek k Vánocům, takže už je na čase začít.
Bylo to boží! Pět hvězdiček dávám málokdy, můžete se podívat na můj seznam Recenze filmů.
Skvělý film pro ženy, když jsou doma večer samy. Ale myslím, že by se to mohlo líbit i chlapům, i když je to „taková romanťárna“. Některý hlášky mi tam přišly senzační:
Táta na dceru: „Ahoj. Co ti to tady bučí?“
Dcera s ukázáním do okna protějšího domu (aneb Co dělat v době koronaviru – hrát maňáskové divadlo o zvířátkách z okna lidem, kteří bydlí naproti): „Svobodná kráva.“
„Ty máš mluvící skříň.“
„Hm? Včera ještě nemluvila.“
A co na to ČSFD? 72 % rozhodně není špatný. To se výjimečně i shodneme na dobrém filmu. Taky tam hrají samí lepší: Zlata Adamovská, Tereza Kostková, Veronika Khek Kubařová, Jenovéfa Boková, Ondřej Vetchý, Vladimír Polívka, Martin Hofmann, Samuel Gyertyák, Michaela Sodomková, David Kraus, Petr Vondráček, Ondřej Malý, Bolek Polívka, Míra Nosek, Antonín Kracík, Aron Vetchý, Martin Uhlíř.
A o čem že to je? To takhle byli šťastní manželé Jindřich (Bolek Polívka) a Věra (Zlata Adamovská vypadá fakt dobře. Je jí 61 let, ale kočka.) a podnikali spolu různý věci (například se naučil plést, aby jí udělal teplé ponožky)... a v tu chvíli jsem si říkala, proč takhle nemůže být celý film. Celou hodinu a půl ta manželská pohoda, když děti vypadnou z domu a všechno je jenom hezký. Proč musí být ve filmu vždycky něco špatnýho? Člověk hned ví, že má čekat, že přijde něco, co to jejich krásné manželství zkazí... Ale v tomhle filmu to tak vlastně nebylo. Životem Věry i jejích třech dcer se sice provlékly nějaké špatné věci, ale celkově měl film spíš pozitivní vyznění. A to se mi moc líbilo. U českého filmu je to super novinka. Takový a la francouzský nebo italský styl. Něco se děje, je to vtipný, ale přitom ne laciný a všechno je relativně hezký, žádná rána pod pás divákovi, abyste nebyli tak spokojení. Ne, pohodovka pro krásný večer. Drobným nedostatkem je, že se dá děj dost dobře uhodnout, se všemi detaily – kdo s kým a kdy skončí a jak se to ještě vyvine, ale stejně to bylo príma. Třeba takový hledání písmenek v polívce, abyste mohli složit slovo hovno a kdo ho bude mít první vyhrál, mě dostalo. O výuce syna nandávat kondom už ani nemůžu psát, jak se směju ještě teď.
Vladimír Polívka se tady kromě toho pepřáku a prvního setkání vytáhnul. Ta nesmělost a slušňáckost mu sluší, ale úplnýho troubu z něj dělat neměli.
Trochu mám problém s Martinem Hofmannem, protože pro mě je to pořád ten Luděk z e seriálu Most!
P. S.: A za tři měsíce není problém natrénovat na desetikilometrový běh. Donce mám doma knížku, kde vás za sto dní chtějí připravit na celý maraton.
Žádné komentáře:
Okomentovat