Když začínám tenhle článek psát, nevím o šestinedělí v podstatě nic, tedy kromě toho, co nám řekli na předporodním kurzu – mám z toho zevrubné poznámky, které si chci ještě včas projít, taky mám v plánu přečíst nějakou odbornou literaturu, kterou mám doma vypůjčenou. Od holek (i z toho předporodního kurzu) vím akorát to, že se docela podceňuje.
Trochu mi to připomíná svatbu. Všechny pohádky končí svatbou. To je ten cíl, do kterého žena směřuje, aby byla šťastná? V pubertě to tak vypadá. Leckterá tomu věří i potom. Jenže „to hlavní“ teprve přijde – budete manželé v dobrém i zlém, nebo se při první rozepři rozvedete?
Vypadá to, že s dítětem je to právě tak. Všichni se soustředí na to, aby neotěhotněli, pak aby otěhotněli. Potom přežít první trimestr a nikomu neříkat, že jsem těhotná, protože co kdyby to nedopadlo? Druhej trimestr má být v pohodě a máte si ho užít, dokud to jde. Jenže ten frnkne tak rychle jako líbánky. A najednou jsem velká tlustá koule s extra citlivým polštářem na břiše a chystáte se na porod. Nebo byste měla, ale vůbec se vám o něčem takovém nechce přemýšlet.
Ale ve výsledku je to pořád vlastně ještě sranda. Lidi vás pouštěj sednout, podávají vám věci upadlé na zem (má to svůj důvod, vážně je dost problém je zvednout, nekecám!), chodíte na spoustu prohlídek, testů, máte velkou lékařskou péči a slibují vám, že porod bude jako wellness (= teplo, koupání, voňavé olejíčky, procházky po pokoji...), ale tam na vás přece jen pořád bude někdo dohlížet, a když to nepůjde tak úplně dobře, vezmou nožík, šup šup a bude po problémech.
Zato v posledním tzv. čtvrtém trimestru (naštěstí je jen poloviční!) si se vším musíte poradit sama doma. A nejen, že budete mít na krku nového človíčka, který po vás chce bůhvíco (teď zrovna jíst, přebalit, svléknout nebo uspat?), ale taky se musíte nějak postarat o sebe, případně o domácnost a o manžela. Ale ani to nemusí být všechno, taky už můžete mít další děti, nebo kozy a jinou zvířecí droboť jako my.
Takže když mi kamarádka řekla, že by bylo dobrý si navařit předem, vzala jsem její radu vážně. A při první příležitosti udělala větší porci sekané a hned dvě krabičky dala do mrazáku. Psala jsem o ní v článku Jehněčí sekaná a další kulinářské experimenty.
 |
| Jehněčí libová sekaná připravená na šestinedělí |
Žádné komentáře:
Okomentovat