Ráda bych řekla, že už konečně bydlíme zase u nás na statku, ale není tomu tak. Pořád se to něčím zdržuje. Nejrychlejší byli Štěpánovci, kteří měli hrubou práci hotovou snad za tři měsíce. Vybourali podlahy, vylili betonem, srovnali zdi, pošlapali mi kytky kolem domu (ano, bez ohledu na to, že je to běžné a nemají čas si jich všímat, mi to v pořádku nepřipadá), srovnali zdi, položili dlažbu... tak mě napadá, že jsem o tom ještě nepsala, co? Zatím jste mohli vidět jenom tu kuchyňskou zde. Tak to bylo předloňské léto, tj. 2023.
V zimě 2023 jsme byli ve Františkových Lázních a začali jsme s malováním modré ložnice vápnem a prvního antického sloupu. Ukázalo se, že barevné vápno je trochu problematické a vyměkli jsme a nakonec vymalovali tyrkysovým remalem. Psala jsem o tom v článku Modrý obývák se mění v modrou ložnici.
Následně jsme malovali modře – a opět vápnem – obývák. Byli jsme ochotni spíš akceptovat nedokonalosti (kocoury/fleky) zvláštních odstínů barevného vápna, než se smířit s trapně jednolitou umělou barvou. Tentokrát to vyšlo krásně.
Pak jsme se zasekli na parádičkách. Začalo to tím, že manžel přišel s nápadem udělat vavřínový věnec nad dveře a do něj napsat latinský nápis. Miluju kreativní věci a originalitu. Společně s manželovou precizností vzniklo něco skvělého. A ano, pokud se k tomu dostanu, napíšu o tom druhý samostatný článek.
Současně s tím jsme vytvářeli balustrádové kuželky a spoustu antických sloupů. Pět v obýváku. Psala jsem o tom v samostatných článcích. A taky jsem se tady konečně trošku zapojila.
- Chceme si pořídit kuželky do obýváku
- Balustráda pod okny (1. část)
- Balustráda pod okny (2. část)
- Spousta antických sloupů
Ještě v lednu 2024 se manžel pustil do výmalby žlutého potenciálního dětského pokoje a já malovala v obýváku andělíčka (doufám, že o tom napíšu samostatný článek, protože je to dost moje pýcha). A to jsem ještě netušila, že pak v dětském pokojíčku (potenciální mojí šicí dílně) budu malovat fronton (= portál nad dveřmi). A tyhle dodělávky jsme měli až do dubna.
Přibližně v květnu se manžel pustil do škrábání a opalování futer. Šlo to nepředstavitelně příšerně pomalu. Skončil nevím kdy, ale každopádně ho ještě čekají celé dveře. Byla jsem z toho totálně zoufalá, protože to vypadalo, že tímhle stylem nebudeme bydlet už nikdy. Jenže co dělat, když firmy nabízejí, že vám klidně dveře zbaví staré barvy tím, že je ponoří do louhu, ale futra si budete muset udělat sami. A nové dveře? To bychom se nedoplatili! Už za okna to byl majlant.
A druhý za kuchyni. Tu jsme si nechali udělat cca v dubnu nebo v květnu 2024 a do konce listopadu byla hotová a nainstalovaná.
Do ložnice jsme si vybrali skříně z IKEA. Překvapilo nás, že taky rozhodně nejsou zadarmo, ale jsou fakt veliké. A jde z nich postavit taky rohová. Jak totiž možná víte, docela dost bojujeme s místem a zejména úložnými prostory (především pro mě). Ale to by všechno vydalo na samostatné články.
Každopádně až budeme mít postavené skříně v ložnici a zapojenou pitnou vodu (taková drobnost, že?) a snad i pračku, tak bychom se už snad mohli nastěhovat. Možná ještě lustry?
Všechna žlutá políčka by se v budoucnu měla proměnit v odkazy. Ale pokud budete každé úterý chodit na můj blog, v dohledné době byste se měli dočkat. Samozřejmě se budu snažit články z rekonstrukce prokládat aktualitkami ze statku. I když se toho teď moc neděje.
Žádné komentáře:
Okomentovat