Ano, jsem si vědoma, že to není zrovna nejreprezentativnější fotka s tím vším nepořádkem kolem. Ale tak to prostě při stěhování bývá. Hledáte, co potřebujete sbalit s sebou (všechno) a co můžete uskladnit v nějakých kůlnách, kde to může napadnou plíseň (vlhko a mráz), myši a kdovíco ještě.
 |
| Obývák |
Naopak za pozornost určitě stojí antický sloup, který jsme společnými silami malovali. Můžu vám říct, že tvorba a vystřihování šablony, která byla použita na horní a spodní hlavici sloupu nebyly nic jednoduchého. A kreslení svislých čar šedě zbarveným vápnem podle pásma byla taky vysloveně lahůdka. Ale ten výsledek! Kdo by ho nemiloval. Byl nápadný už při vstupu do místnosti.
Další pikantností je kulatá zastaralá zásuvka vedle sloupu-komína. To jen pro doplnění – s 3D efektem nám pomáhá to, že se jedná o jeden z našich mnoha komínů (viz můj článek zde), který je vystouplý.
Milovníci detailů si mohou vzadu povšimnout našeho milovaného psa Princezny. A v popředí za oknem částečně schované keramické kozy.
 |
| Oškrábaná versus neoškrábaná stěna |
Několik vrstev výmalby akvamarínovou barvou bohužel nevedlo ke kýženému výsledku. Na zdi byly stále patrné skvrny a nerovnoměrnosti. Ukázalo se, že zamalování tmavších skvrn není vhodný způsob, protože v tu chvíli se z nich staly světlé skvrny kvůli vystupujícímu vápnu a jevu, kterému říkáme sprašování (ne že bychom věděli, jak to správně nazvat).
 |
| Fleky nejdou zamalovat – vzniknou nové |
Přesto musím říct, že ta barva je velmi povedená. Kombinace modré a zelené. Ještě bych ráda poznamenala, že tuto místnost jsme malovali tak, že jsme začali dvoulinkou (spodní linka splývá s akvamarínovou barvou). Pak vybarvili plochu pod linkou akvamarínem a plochu nad oběma linkami a mezi nimi nebesky modrou barvou. Možná až příliš světlou.
Pokud si myslíte, že následovala malba sloupu podle dříve zhotovené šablony, jste na omylu. V domnění, že ji nebudeme už potřebovat, jsme se jí před časem zbavili, a tak bylo nutno nakreslit novou. Jak pro malé obloučky, tak pro velké linky.
 |
| Příprava dórského sloupu |
 |
| Spojování jsme prováděli s pomocí pásma, malováno vápnem |
Nejlepší je, když se jednotlivé svislé čáry malují na přeskáčku po obou stranách, aby mohla barva dostatečně uschnout, než se přes ni znovu položí pásmo, aby bylo možno malovat blízkou čáru. Zároveň jsme si dávali pozor na to, že je třeba pásmo pokládat z té správné strany, rozuměj vnější, protože nerovnoměrné roztřepené okraje uvnitř obloučků mohou dodat na plasticitě.
A nyní již můžete vidět hotový sloup. Nádhera, nemyslíte?
Škoda jen, že jsme to nakonec nevydrželi, vzdali práci s vápnem a uchýlili se k běžně dostupnému Remalu. Celý večer jsme vybírali ten správný odstín modré. Dokonce jsme pro jistotu počkali i na denní světlo a vybírali ze vzorkovníku ráno. Až jsme si nakonec vyhlédli takto jedovatou příšeru. Ukážu vám to radši postupně s dostatkem bílé, aby vám to nevypálilo zrak. Nám se totiž zdá, že ta barva nějak podezřele a divně odráží světlo. Takže jakoby píchá do očí. Ale možná je to dobře, protože se pak pokoj zdá světlejší, ačkoliv se i strop jeví díky všemožným odleskům modrý.
 |
| Máme tyrkysový pokoj |
 |
| V reálu je barva poněkud jedovatější, ale je dost těžké ji vyfotit |
 |
| Stejně jsou někde skvrnky |
 |
| Modrá se odráží i na stropě |
Nejdřív to vypadalo jako strašná katastrofa, chodili jsme kolem a dumali, co s tím dál. Jestli to takhle můžeme nechat. Pro příště víme, že barva na malém čtverečku papíru vypadá jinak než na čtyřech stěnách v pokoji. Jak ale tedy vybrat správný odstín? Jít už primárně zbaběle do toho nejsvětlejšího?
Doufám, že nám v pokoji nebude příliš chladno kvůli tomu jakou má barvu. A taky, že se mi nebudou zdát sny, že se topím v bazéně. ;-)
Žádné komentáře:
Okomentovat