... na komíny.
Občas mi připadá, že místo na kurz angličtiny chodím na kurz filozofie. Nedávno jsme diskutovali, co si představujeme pod pojmem úspěch. K tématu bylo uvedeno několik citátů a my jsme měli říct, se kterými se ztotožňujeme a se kterými nikoliv. Podobně by mohla znít otázka: Co je to bohatství? Jste bohatí?
Nejjednodušeji si představíme boháče jako strýčka Skrblíka, který plave v penězích, ale když to vezmete kolem a kolem, nejbohatší lidi světa nikdy neplavou v penězích ve své pokladnici. Ještě k tomu v kovových, to by dopadli spíš jako bandita ve Vinnetouovi, který se utopil ve spousta zlata, když chtěl ukrást poklad na stříbrném jezeře (jen tak mimochodem, letos jsem tam byla).
Kdyby byl bohatý někdo, kdo má hodně peněz, nebo majetku, mohl by k tomu mít taky hodně dluhů, takže vlastně ve skutečnosti bohatý moc není. Obecně lze asi říci, že když máte něčeho hodně, tak jste bohatí, i když vám to možná k ničemu není, dělá vám to starosti a podobně. No, ať už je to jak chce a vaše definice bohatství je jakákoliv, my jsme asi bohatí na komíny.
Používáme jeden. V kuchyni k němu vedou kamna, o kterých uvažujeme, že je vyměníme za výkonnější, protože se jimi občas snažíme vyhřát další místnost a v budoucnosti počítáme ještě s jednou. A to už určitě nezvládnou.
Nebo že bychom k druhému komínu (mezi obývákem a kuchyní) dali z druhé strany kamna? Mít v obýváku krb... Koukat se do plamenů... číst romantickou knihu... sledovat hezký film... dát si k tomu skleničku vína... (kdyby byla dřevěná podlaha, ani by se člověk nemusel bát nějakého ubryndnutí)... No, v tuto chvíli stojí před komínem skříň a škrábeme tam omítku, takže ani není na čem sedět.
Nicméně máme ještě třetí komín. Ten by bylo potřeba dostavět nad střechu, kam možná dříve vedl, možná je postavený jenom „do počtu“. Každopádně jeho bílením jsme se na půdě zatím nezabývali. Samozřejmě uvažujeme, že ho budeme používat, ale v tuto chvíli uvažujeme o všem. Dokonce jsem si říkala, jaké by to bylo mít na půdě ateliér pro malbu olejem. Dodám jen, že půda znamená prostor pod střechou, kam normálně fičí, dřív aspoň v části bývalo seno, leze se tam po žebříku a vstupní dveře by bylo vhodnější označit za vrátka. Zkrátka, v tuto chvíli je možné všechno. Ale má smysl zrealizovat jenom něco.
No a jak jsme tak jedno říjnové sobotní dopoledne bílili vápnem (doporučil nám to kominík, aby byly vidět případné problémy = úniky z komína) první dva komíny, rozhlížela jsem se kolem, když jsem zrovna držela žebřík a tak nevinně povídám: „Hele, na co je támhleten komín?“
Nejdřív jsem se dozvěděla, že to komín není. Ale uvedený opěrný sloupek zdi tak vypadal. A když jsme koukli ke střeše, bylo jasné, že je vyvedený nahoru a kolem něho je oplechování. Při pohledu ze střešního okýnka se ukázalo, že nám ze střechy čumí pěkný kus komína. Výrazně vyšší než ty druhé dva. A taky byl širší, aspoň dole pod střechou (nebo se mi to jen zdálo).
Při pátrání jsme zjistili, že dřív místo koupelny bývala pec na chleba, a ta měla pochopitelně komín, na který už všichni dávno zapomněli. Možná už by ani nešel použít, protože je jeho spodek rozdělený do místností. Těžko říct.
Samozřejmě mě napadlo, jaké by to asi bylo uvést to do původního stavu, nebo posunout kamínka na tuhle stranu místnosti.
Žádné komentáře:
Okomentovat