sobota 7. listopadu 2020

Filmové večery 1

Občas píšu nějaké ty minirecenzičky na filmy, které jsem viděla. Teď se toho trochu nakupilo, tak jsem se rozhodla (i vzhledem k tomu, že to píšu po delší době), sepsat víc filmů najednou.

Méďa (***)

Film Ted z roku 2012 má na ČSFD 73 %. No, úplně bych to neodsuzovala, to je pravda, ale je to spíš film pro kluky. Taková pohádka, kdy si klouček přál kamaráda, kterého nikdy neměl, a přání se mu splnilo, když ožil jeho plyšový medvídek. A pak spolu hulili, koukali na porno a poflakovali se bez práce. Snad ještě stojí za to zmínit, že je trochu problém v tomto stavu sbalit nějakou holku.

Hlavního hrdinu Johna hraje Mark Wahlberg, kterého můžete znát například z filmů Stalo se (****) nebo Loupež po italsku (*****).

Méďa 2 (***)

Stejně sprosté a místy vtipné. Na ČSFD 70 %. Trochu jiný příběh. Skoro bych řekla zajímavější, i když trochu moc rozvláčný. O co jde? Má mít méďa Ted lidská práva? Může se oženit a pracovat?

Protože kluci nemají peníze, dá jim známý právník k dispozici svou nezkušenou příbuznou (Amanda Seyfried, hrála dceru v Mamma Mia!), která potřebuje první případ. Trochu se po sobě s Johnem koukají.

Ted: Ty si tady klidně šukej s Glumem.
Právnička: „Kdo je Glum?“
John: „To je jedna modelka.“

Ludvík II. Bavorský (***)

Životopisný film o původci nádherných zámků Neuschwanstein, Linderhof a Herrenchiemsee má na ČSFD 67 %. Neřekla bych, že je to film, bez něhož nemůžete žít, ale bylo zajímavé ho vidět. Hlavního hrdinu hraje Sabin Tambrea, který je svým zjevem (a dost tomu napomáhá i účes) sám o sobě tak zvláštní, že se vám k divné postavě docela hodí.

Fascinující je, že ačkoliv je vám hlavní hrdina protivný, začnete ho mít svým způsobem rádi. Vůbec se nechová jak by se na krále slušelo, například když zjistí, že zemřel jeho otec Maxmiliána II. (píše se rok 1864), zpanikaří a zavře se k němu do pokoje místo toho, aby se s rovnými zády a pozvednutou hlavou pustil do kralování. Miluje hudbu, hlavně Richarda Wagnera, který jeho náklonnosti vesele využívá, ale učit všechny hrát a zpívat místo nákupu zbraní možná není ta nejlepší taktika. Ale co byste chtěli od osmnáctiletého kluka?

Na druhou stranu on se poměrně dost snažil, aby k žádné válce nedošlo. Jenže chtě nechtě, vstoupilo v roce 1866 Bavorsko na straně Rakouska do války proti Prusku, a po porážce Rakouska muselo podepsat mírovou smlouvu a bavorská armáda se musela podřídit pruské a navíc zaplatit válečné reparace. Ale jeho srdce umělce utrpělo především ve chvíli, kdy bylo Bavorsko nuceno bojovat na straně Pruska ve válce proti Francii (zemi milovaného a obdivovaného umění). A tak se stáhl na své zámky a vladařskými záležitostmi se téměř přestal zabývat. (zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ludv%C3%ADk_II._Bavorsk%C3%BD)

Žádné komentáře: