Tvorbu vavřínového věnce jste si mohli prohlídnout tady. Teď se posuneme o krůček dál. Doplníme fialovou dvoulinku. Barvu vybral manžel. Já se trochu bála, i když se mi zároveň hodně líbila. V některých obdobích patří fialová k mým nejoblíbenějším. Ale pak jsem se koukla na barevný kruh od Tamary Laporte a říkala jsem si, že se to bude krásně doplňovat. A taky že jo. Zajímalo by mě, jak by touhle úchvatnou barvou vypadal celý pokoj. Nebo aspoň proužek pod stropem...
 |
| Fialová dvoulinka |
Dalším krokem bude psaní textu. Aby odpovídal našim představám a historické době, rozhodli jsme se použít římskou kapitálu. Resp. já rozhodla, protože jsem se kdysi trochu věnovala typografii a kaligrafii, takže jsem věděla o čem mluvím.
Manžel zase řešil historické hledisko – v jakém jazyce by měl takový nápis být? Na nejrůznějších zámcích, branách a sloupech bývá obvykle vyveden v latině. Stejně ho najdete například na Matyášově bráně, která je součástí Pražského hradu.
Nicméně my nemáme zámek ale statek. A snažíme se hrát si na takovou nějakou selskost nábytku a stylu. I když sem tam inklinujeme i k tomu, že je to zámek, i když úplně malilinkatý. Ano, máte naprostou pravdu, nutně bych potřebovala ještě jednu místnost jako dámský salónek pro všechno svoje pletení, šití, knihy a malování. A ideálně s pódiem na čajové obřady!
Uf, to jsem trochu odbočila. Takže na statku by to podle našeho souseda, který je tak trochu historik a hlavně asi archeolog, by to mělo být v němčině. Nicméně němčina má jednu nepříjemnou vlastnost pro tyto účely – nechutně dlouhá slova. A to znamená, že by se nám tam některé ty jejich spojeniny různých slov do jednoho nevešly na délku. Teď mě Google překladač pěkně utřel, protože šťastné manželství by se v němčině řeklo jenom „glückliche Ehe“. To je to horší v té latině!
Žádné komentáře:
Okomentovat