úterý 19. listopadu 2013

Můj plán léčby depresí

Nad svým plánem jsem se zamýšlela už mnohokrát, protože jsem už několikrát dělala určitá cvičení z Tréninku kreativity. Zatím jsem nikdy úspěšně nedošla až na konec knihy. Zkoušela jsem:
  • si vychutnávat přítomnost do každého detailu. Být tady a teď.
  • přestat spěchat. Pomalu kousat jídlo. A neřešit tolik čas. Přestat se pořád někam honit.
  • si uvědomovat si svůj dech – nádech, výdech. Pěkně pomalu.
  • víc se dívat kolem sebe. Zkoumat detaily. Pak je totiž všechno hezké a zkrátka se musíte kochat se krásou věcí kolem sebe.
  • očuchávat čaj, který piju.
  • poslouchat hudbu a nic přitom nedělat.
  • číst optimistickou a nadšeneckou knihu typu Projekt štěstí, Mentální mapování, Jak se zbavit nepořádku… Něco dokonale nabitého energií, co mi navíc připomene, že jsem jedinečná a mám úžasné možnosti.
  • si připomenout, že patřím mezi 5 % nejbohatších lidí na světě, že tedy většinou nemám „skutečné“ problémy.
  • si vybarvit mandalu a předat jí své emoce.
  • se z toho vypsat. Do počítače nebo na papír. To druhé funguje líp. Psát, dokud mám slova. Obvykle se ukáže, že nemám tolik starostí, kolik jsem si myslela, jen se mi pořád dokola točily v hlavě a zdálo se, že jich je nekonečně mnoho. S vypovídáním se nemám moc dobré zkušenosti, spíš se člověk lituje a omílá to pořád dokola novým a novým známým. V problémech se babrá, místo aby je řešil. Jinak na tohle byla skvělá čtyřstupňová metoda. (Uvedená v souboru O štěstí.)
  • rychlou chůzi, která uvolňuje napětí.
  • se plně věnovat četbě (studiu) a dělat si poznámky. Únik od reality třeba do beletrie.
  • se věnovat ručním pracím, např. jednoduchému pletení šály.
  • vypadnout do přírody nebo prostě na výlet někam pryč. „Ztratit se“, tzn. vyrazit kterýmkoliv směrem bez předem určeného cíle. Ono se cestou najde něco zajímavého.
  • vystavit tvář slunci a čerpat z něj sílu.
  • dát si tu práci a najít důvody, proč doufat, že bude líp. Hledat naději.
  • se pustit do toho, co se zdá nemožné. Prostě to zkusit. Nemít ambice a neděsit se velikosti či složitosti. Zkrátka mít radost z toho, že jsem do toho šla, i když to třeba dopadne úplně příšerně. Radovat se z vlastní odvahy, nikoliv z výsledku. (To bych si měla připomenout, až zase budu nešťastná kvůli doktorátu! :-))
  • si nějak udělat radost. Něco si koupit, něco podniknout nebo se jinak potěšit.
  • si situaci rozebrat na dílčí části a pak postupovat krůček po krůčku. (Užívá se to i v time managementu, tzv. salámová metoda. Má mnohostranné využití, třeba i ve vyjednávání.)
  • se podívat na oblíbený a osvědčený film. V mém případě Pařba ve Vegas, Krokodýl Dundee, Dvojníci…
  • si pustit povzbuzující písničky a nejlíp si na ně zatančit nebo zacvičit.
  • si připomenout minulé úspěchy, což povzbuzuje a zvyšuje sebedůvěru.
  • udělat změnu. Zkusit něco bláznivého nebo dětinského. Změnit účes, tancovat v dešti, bláznivě si nalakovat nehty…
  • to ze sebe dostat fyzickou aktivitou. Zaběhat si, zatančit, zacvičit, vyplít plevel, posekat dříví…
Můj nový plán léčby depresí je vlastně celý soubor Štěstí. Všechny jeho jednotlivé body více či méně fungují v určitých chvílích, kdy mám všeho po krk nebo se něčím trápím.

Žádné komentáře: