Vánoce se blíží, ať se vám to líbí nebo ne. A protože už za měsíc je Štědrý den, je nejvyšší čas zamyslet se nad dárky, abyste všechno stihli zařídit v klidu a beze spěchu. Můj malý tip, jak zvládnout vánoční nákupy: Udělejte si seznam (jsem na ně ujetá) všech lidí, které máte rádi a uvažujete o tom, že byste je eventuálně mohli obdarovat, nebo alespoň něčím potěšit. Vůbec se nelekejte toho, když bude mít třeba dvacet osob, proškrtat ho můžete vždycky. Hlavní je na nikoho nezapomenout. Seznam si obvykle člením na pomyslné kategorie: rodina, partner, nejbližší přátelé, přátelé a zbytek.
Od koho to jde, loudím už od září seznam přání. Zvláště u náročných lidí (a chlapů) je lepší mít jistotu, že nesáhnu vedle. Překvapení nepřekvapení, hlavním cílem dárků je potěšit toho druhého. (Je až zarážející, jak dlouho mi trvalo, než jsem na tohle přišla!) Nejlepší je mít něco ze seznamu a pak třeba něco malého o čem víte, že po tom dotyčný touží, nebo to má rád.
V poslední době – jak stárneme ;-) – jsme s kamarádkami zjistily, že nejlepší dárky jsou ty spotřební. Většina z nás už vydělává, a tak si bez obtíží pořídí to, po čem touží. Nebo už dokonce máme všechno, co skutečně potřebujeme. Knihy, oblečení, boty, domácí spotřebiče, kolo, šicí stroj… Navíc u trvanlivějších věcí je snazší sáhnout vedle, ať už v barvě, kvalitě, designu nebo úplně. Myslím teď na růžové svetry, ruční mixéry, boty, plavky, příliš těžké náušnice a cokoliv dalšího, co se nemusí vydařit. U rychlospotřebních věcí a zvláště u jídla jen výjimečně sáhnete vedle. Není těžké vzpomenout si, že ta a ta kamarádka má ráda kosmetiku této značky, miluje ostružinovou marmeládu nebo oříšky a sušené ovoce, jiná si pochutná na hořké čokoládě, kvalitní kávě, nebo tvrdém kozím sýru.
Podle toho, co sama učím v hodinách, se snažím vyhýbat univerzálním dárkům, které můžete dát komukoliv – hrnečky, svíčky, nějaké víno… Dárek by měl vždy ukázat, že o tom člověku něco vím. Že se zajímám o něj, že chci potěšit právě jeho. Ne, že jsem jen tak něco koupila a teď to třeba doma nechci. A pro pár známých si nachystám alespoň přáníčka k Vánocům a do nového roku. Kolegyně to vloni udělala naprosto senzačně – malý perníček s ručně malovanými domečky, hvězdičkami nebo něčím jiným. Nádhera a mňamka.
A proč tenhle článek píšu a řadím sem mezi Prahu? Protože jsem tam na trzích viděla něco moc zajímavého, ale mám takové podezření, že bych se s tím mohla setkat o Vánocích a tak se až po Novém roce dozvíte, co dalšího mě tam zaujalo… (P. S.: Byla to taška ušitá ze zipů.)
Od koho to jde, loudím už od září seznam přání. Zvláště u náročných lidí (a chlapů) je lepší mít jistotu, že nesáhnu vedle. Překvapení nepřekvapení, hlavním cílem dárků je potěšit toho druhého. (Je až zarážející, jak dlouho mi trvalo, než jsem na tohle přišla!) Nejlepší je mít něco ze seznamu a pak třeba něco malého o čem víte, že po tom dotyčný touží, nebo to má rád.
V poslední době – jak stárneme ;-) – jsme s kamarádkami zjistily, že nejlepší dárky jsou ty spotřební. Většina z nás už vydělává, a tak si bez obtíží pořídí to, po čem touží. Nebo už dokonce máme všechno, co skutečně potřebujeme. Knihy, oblečení, boty, domácí spotřebiče, kolo, šicí stroj… Navíc u trvanlivějších věcí je snazší sáhnout vedle, ať už v barvě, kvalitě, designu nebo úplně. Myslím teď na růžové svetry, ruční mixéry, boty, plavky, příliš těžké náušnice a cokoliv dalšího, co se nemusí vydařit. U rychlospotřebních věcí a zvláště u jídla jen výjimečně sáhnete vedle. Není těžké vzpomenout si, že ta a ta kamarádka má ráda kosmetiku této značky, miluje ostružinovou marmeládu nebo oříšky a sušené ovoce, jiná si pochutná na hořké čokoládě, kvalitní kávě, nebo tvrdém kozím sýru.
Podle toho, co sama učím v hodinách, se snažím vyhýbat univerzálním dárkům, které můžete dát komukoliv – hrnečky, svíčky, nějaké víno… Dárek by měl vždy ukázat, že o tom člověku něco vím. Že se zajímám o něj, že chci potěšit právě jeho. Ne, že jsem jen tak něco koupila a teď to třeba doma nechci. A pro pár známých si nachystám alespoň přáníčka k Vánocům a do nového roku. Kolegyně to vloni udělala naprosto senzačně – malý perníček s ručně malovanými domečky, hvězdičkami nebo něčím jiným. Nádhera a mňamka.
A proč tenhle článek píšu a řadím sem mezi Prahu? Protože jsem tam na trzích viděla něco moc zajímavého, ale mám takové podezření, že bych se s tím mohla setkat o Vánocích a tak se až po Novém roce dozvíte, co dalšího mě tam zaujalo… (P. S.: Byla to taška ušitá ze zipů.)
Žádné komentáře:
Okomentovat