Gretchen a tajemství dospělosti

Konečně jsem se dostala k psaní o své oblíbené knize o štěstí. Už je to nějakou tu chvilku, kdy jsem si poprvé přečetla Projekt štěstí. Četla jsem kreativně a zamýšlela se nad různými body a snažila se je přetvářet pro svůj vlastní život.

Jednou z prvních zajímavostí byla pravidla dospělosti. Doslova mě nadchl seznam jednoduchých a přitom často opomíjených pravidel nebo rad a začala jsem si poznamenávat vlastní. Zpočátku jsem jim říkala velké pravdy a později moudra. Často jsem měla problém s jejich odlišením od rad ke štěstí. Ty můžete najít v samostatném souboru stejně jako velké pravdy. Někdy si jsou podobné, jindy se doslova překrývají. Za „velkou pravdu“ považuju něco, co vám usnadňuje život, pomáhá vám to v každodenním životě a zbavuje vás to zbytečných potíží, naproti tomu tipy ke štěstí by vás vyloženě měly dělat šťastnými. Co je na pomezí, řadím obvykle do štěstí. A jaká byla pravidla dospělosti, která jsem si od Gretchen mohla rovnou převzít?

• Lidé si nevšímají tvých chyb tak moc, jak si myslíš.
• Konej dobro, budeš mít dobrý pocit.
• Ber si s sebou svetr. (Jo, když si vzpomenu na starý dobrý časy, kdy jsem byla pořád zmrzlá a pořád neměla nic teplýho na sebe!)
•  Když každý den uděláš i jen trochu práce, hodně se toho zvládne. (Hmmm, to bych si měla dát na nástěnku a pod to napsat: disertace! Vždycky si říkám, že na tu hodinku to nemá cenu.)
• Jestliže nemůžeš něco najít, ukliď si.
• Co děláš každý den, je důležitější než to, co děláš jednou za čas.
• Nemusíš vynikat úplně ve všem.
• Pokud se ti občas něco nepokazí, potom se dost nesnažíš.
• To, co je zábava pro ostatní, nemusí být zábava pro tebe – a naopak.

Tento víkend jsem si pořídila nová moudra – opsala od kamarádky, vymyslela a nebo dokonce slyšela v kostele při mši.

• Zaměř se na svoje přednosti, svá omezení znej, ale moc si v nich nelibuj.
• Nauč se rozlišovat mezi tím, kdo jsi a co děláš.
• Obavy z neúspěchu a sebepodceňování nahraď zaměřením na to, co chceš, a hledání cest, jak toho dosáhnout.
• Najdi odvahu chovat se sám za sebe, i kdyby to mělo být výstřední nebo pro druhé nepochopitelné.
• Vyhledávej lidi, kteří tě inspirují, podporují a pomáhají ti v růstu.
• Řekni si o to, co chceš, třeba to dostaneš. či Jasně, konkrétně a srozumitelně vyjádři, co chceš. Pokud je třeba opakuj to.
• Jednej sebejistě. Neboj se a předem se neomlouvej. Na strach je vždycky času dost.
• Naslouchej druhým.
• Hledej kompromis. Oboustranný prospěch je řešení ne sice nejvýhodnější, ale nejtrvalejší.
• Vytvoř si program, přehled předem určených kroků k cíli.
• Když to nefunguje, dělej to jinak.
• Místo toho, co ti vadí, říkej, jak si představuješ, aby se věci vyvíjely dál.
• Chval vše, co stojí za pochvalu.
• Proč Bůh nepřijde ve zbroji? protože nám chce dát čas přejít na jeho stranu.
• Odpouštěj. Buď laskavá a velkorysá. I když druzí nejsou.

A moje nejoblíbenější velká pravda z dřívějška: Podstatné je to, co si myslíte sami o sobě. Co si o vás myslí druzí lidé, je tak trochu jejich problém.