Jak jsem si tak studovala Pařízka (ano, vím, že jsem o tom ještě nepsala a jen to naťukávám a slibuji, že se k tomu vbrzku dostanu), objevila jsem, že ženy v těhotenství mívají problémy s obuví. A tak když mi moje milované prestige daly sbohem čerstvě vzniklým žralokem v přední části, zamířila jsem v Praze do osvědčených pracovních potřeb, kde jsem se domnívala, že je seženu levně. No, trochu mě překvapilo, že za ně chtějí sedmnáct set. Teď nevím, jestli to byly ty normální černé, nebo náhodou objevené na suchý zip, ale každopádně jsem se rozhodla, že se ještě mrknu na net a u nás v malém krámě do obuvi, kde vždycky seženu, co potřebuji. Připadá mi to vtipné – obuv na malém městě plná nejrůznějších značek a velikostí. Takže pravidelně projdu pár velkých krámů, abych se zase vrátila k rodičům a nakoupila tam.
Ani tentokrát tomu nebylo jinak. Měli mou velikost, a tak jsem si řekla, že to vyzkouším a koupila si boty na suchý zip. Kdysi jsem měla takové růžové sněhule a byly skvělé, protože se do nich nesypal mezi tkaničkami sníh. Ale botasky na sucháč? Přišlo mi to zvrhlé.
Teď po pár týdnech nošení si to nemůžu vynachválit. Sice si ještě přes břicho na nohy vidím, ale zavazování tkaniček začíná být čím dál větší dobrodružství. Ne, že by se sucháč zapnul sám, ale snadno můžete vestoje pokrčit nohu v koleni a někde u zadku si nebo vepředu si zapnout suchý zip jednou rukou.
Navíc vypadají tak netypicky, jak jsou celé černé, že je nejprve ani manžel neodhalil! Prostě se tváří jako by to byly obyčejné jakékoliv jiné botasky.
 |
| Oblíbené prestige v netradičním provedení – se suchým zipem |
Žádné komentáře:
Okomentovat