Známá se nám zmínila, že její soused prodává kočárek, jestli bychom měli zájem, že nám pošle fotky. Jelikož jsme se krátce předtím od kámoše dozvěděli, že on pro nás kočárek mít nebude, řekli jsme si, že bychom se na něj mohli podívat. A tak začalo velké googlení a hledání. S manželem jsme byli oba dost překvapení. Já v podstatě vším.
Počínaje cenovým rozpětím kočárků, které najdete od pěti tisíc do padesáti.
Přes nejrůznější možnosti a vychytávky, které jednotlivé kočárky mají a nabízejí. Popruhy, moskytiéry, rukavičky na vožení v zimě, otáčení korbičky... až po drobné ptákoviny typu kelímek na horké kafe – ha ha ha, nepiju kafe a u nás ho určo neseženu!
Konče tím, že na mimčo potřebujeme autosedačku. Ne, že bych to nevěděla, ale nenapadlo mě nad něčím takovým přemýšlet, když vím, že si ještě pěkných pár měsíců pobude v břiše a zatím ani nemám pocit, že by se to někdy mělo změnit. Pocitově je to ještě velice daleko. Reálně při pohledu do kalendáře už je dávno nejvyšší čas studovat si, jak probíhá porod a jak bych se na něj měla připravit. Autosedačka k tomu rozhodně patří, abychom nedostali hnedka první pokutu cestou z porodnice.
Jelikož už se dneska nemusíte jenom ptát kamarádek nebo googlit, i když jsem obojí udělala, hodila jsem do AI pár otázek na tohle téma. Ale abych to trochu shrnula, kdybyste z mého článku chtěli vycházet – vůbec to není jednoduché téma, protože každý má na tuhle oblast jiný názor. Závisí to na osobních zkušenostech, prostředí, v jakém se vyskytujete a taky na fyzické zdatnosti a osobnosti provozovatele kočárku. Tchyně je třeba celá hotová z toho, jak jsou všechny ty korbičky malé. Naopak jedna z kamarádek mi radila mít kočárek dostatečně malý, aby se nepletl v obchodě a případně i ve vlaku. Další mě zas upozornila, že je třeba, aby se mi vešel do auta, kdybychom chtěli jet na výlet. A jeden známý, který se nedávno stal dědečkem prohlásil, že svou dceru báječně vyděsil tím, že jí oznámil, že si jde vybrat rakev. Ale rozuměj na auto, aby se mu tam vešly ostatní věci, když bude mít kočárek v kufru. ;-)
Slibovala jsem mimo jiné i články, která budou obsahovat pár zajímavých faktů, které možná na rozdíl ode mě dávno víte.
- Korbička kočárku je pro dítě vhodná cca do půl roku. Přesněji je to do té doby, než se dítě naučí sedět, pak už je lepší mít „golfíka“ (ofiko název nevím, snad sportovní kočárek?). Důvodů je hned několik: dítě nebaví ležet a koukat do stropu kočárku, když venku je spousta zajímavých věcí a může sedět. A koukání po okolí ho rozvíjí (kognitivní funkce nebo které). Takže logicky nedává smysl mít nějak extra velkou korbičku. A ani drahý kočárek, protože ho máte v podstatě jen na tři až šest měsíců.
- Sporťáček („golfík“) využijete i pro chodící dítě, takže je fajn, když ho unese. Výhodou může být, když půjde sklopit, kdyby dítě na procházce usnulo. Některé kočárky jdou koupit 2 až 3 v jednom, to znamená, že na stejném podvozku vyměníte korbičku za sporťáček, až přijde ten správný čas. V případě 3 v 1 můžete nasadit i autosedačku, se kterou pak můžete jít do obchodu nebo k lékaři, když dítě spí, a nemusíte ho budit. V recenzích se pak takovým kočárkům vytýkalo, že bývají méně houpací, ať už si pod tím mám představit cokoliv.
- Lidi se různě neshodnou, jestli mají být nafukovací kolečka (= nutnost dofukování a můžete píchnout, ale měla by být lepší v terénu) nebo plastová, která jsou snad vhodnější do města.
- Autosedačku mi kolegyňka doporučila s bezpečnostní nohou. Ne jenom vajíčko, které se připevní bezpečnostními pásy. Ale je to její osobní pocit většího bezpečí. Existují speciální „rostoucí“ autosedačky, kdy z nich postupně odendáváte různé vrstvy, a tak můžete použít stejnou sedačku pro stále větší a větší dítě. Nebo máte cca tři sedačky: do roka dítěte, potom do určitého věku a hmotnosti a pak poslední.
- Velký úložný prostor pod kočárkem využijete nejen na nákupy, ale i svačiny, přebalování a podobně. Kromě toho je fajn, když je tento prostor dobře dostupný.
Žádné komentáře:
Okomentovat