Už nás asi trochu znáte, aby vám bylo jasné, že jsme ani potenciální dětský pokoj nemohli nechat prázdný a trochu jsme se v něm kreativně vyřádili. O pokojíku jako takovém jsem psala v článku Žlutý dětský pokoj.
Iónský sloup |
Dórský sloup už máme v ložnici a nějaké jsou i v obýváku, tak manžel navrhl, že bychom si pro zpestření mohli udělat iónský. Představuju si, jak snadné to proti mě bude naše dítě mít ve škole. Mně se ty sloupy blbě pamatovaly, ale když na ně bude pořád koukat doma, mohlo by to mít zmáklé i bez učení. ;-)
Teda, pokud to nebudeme mít špatně! Teď si o tom čtu a koukám, že člověk není nikdy dost chytrý. Podle Wikipedie má mít patku dole jen iónský sloup a my ji spokojeně máme i u dórského. No nic.
„Iónský sloh je jeden z architektonických stylů starověkého Řecka. Je možno ho doložit už v 6. století př. n. l., ale až o století později se dostává na pevninu evropského Řecka. Pro iónský styl je příznačná zjemnělá vznešenost, odlehčenost, elegantnost, a proto se mu říkalo ženský, na rozdíl od dórského stylu, jenž byl označován za mužský.“ (Zdroj: Wikipedie)
Hlavici sloupu jsme dělali společně. Manžel udělal hrubé rysy, kolem kterým maloval oběma barvami. Nakreslit detaily hlavice bylo na mně. Musím říct, že nároční byli jako šneci/berani zakroucení do obou stran, tak prstíky a ručičky uprostřed mezi nimi. Navíc jsou každý jinak velký. Závěrečné vymalování šedě obarveným vápnem pak bylo myslím opět na manželovi.
Tužkou předkreslená hlavice sloupu |
Žádné komentáře:
Okomentovat