Podesáté jsme s Kamilem vyrazili na ateliéry na Vysočině.
 |
| Plakát DOA, překvapivě v modré, dřív měli vše červené |
Nějak koncem léta mě popadla touha to vyzkoušet. Tak jsem se mu ozvala s tím, jestli má/me odvahu to prubnout i s malou. Bez ní to rozhodně nepřipadalo v úvahu. Nemůžu ji někde nechat na víkend. Jednak není kde, a jednak není na tak dlouhou dobu beze mě zvyklá. Navíc příležitostně kojím.
Kupodivu byl Kamil i pro takovéhle šílenství. Aspoň já to považuju za pořádný odvaz.
Vzhledem k tomu, že se jednalo o výročí – desáté ateliéry, chtěli jsme si zopakovat to nejlepší, co jsme kdy navštívili, ale nakonec z toho sešlo, protože jsme se museli trochu přizpůsobit tomu, že u našich musíme vyzvednout autosedačku a pak tam s ní taky budu potřebovat vrátit. Vlakem to s ní nedám, i když se jedná jen o vajíčko. Vezu totiž ještě kočárek.
Autosedačka byl v podstatě jediný problém. Jídlo jsem měla koupené ve skleničkách a taky trochu hroznového vína, Kamil měl hrušky a pár dalších věcí, co se dalo dát i miminku. Vlastně batoleti. A počasí se taky parádně vydařilo.
P. S.: Vyrazit na ateliéry (Dny otevřených ateliérů, DOA) byl jeden z mých plánů v podzimním bucket listu (zde). DOA mi totiž spolehlivě přinášejí štěstí a inspiraci.
Žádné komentáře:
Okomentovat