Minule jsem si trošku poskuhrala, tak to chci rychle napravit. Ne, že bych neměla právo mít špatnou náladu a trochu si postěžovat, ale na druhou stranu si zasloužíte vědět taky o těch super věcech, ne?
Jednou ze super věcí, o které jsem měla napsat už strašlivě dávno, je pitná voda. Musím to ještě jednou zopakovat: máme pitnou vodu!
Pokud jste jako většina ostatních obyvatel téhle země, nejspíš vám na tom nepřipadne nic divného. Prostě otočíte kohoutkem, naberete vodu do sklenice a napijete se. Nebo ji natočíte do rychlovarné konvice a uděláte si čaj, kafe, horkou čokoládu, nebo různé zimní dobrůtky typu grog, punč...
Jenže v některých oblastech (na chalupách) ještě pořád pitná voda samozřejmostí není. Jsou tam jen studny. A tak to bylo i u nás. Byli jsme asi poslední v obci, kdo ještě neměl zavedenou pitnou vodu. Většinou jsme ji vozili z práce či od tchyně v petlahvích a barelech (asi taky nic moc zdravého). Ta naše ze studny byla dle testů špatná. Jako šlo by koupit nějaký filtr... asi za deset tisíc, ale k tomu ještě něco dalšího a mělo by se to pravidelně testovat (snad co dva měsíce? A ty testy stojí asi dva tisíce.). Prostě vlastní voda ze studny se nevyplatí ani náhodou! Aspoň ne nám. A i tak by byl pravděpodobně problém s její tvrdostí, která by trápila naše spotřebiče.
Vodu jsme měli přivedenou k baráku a stačilo jen otočit kohoutkem a nějak propojit, abychom ji měli i v domě. Chvíli jsme dokonce uvažovali, že si pro pitnou vodu budeme chodit do sklepa. Ale to se samozřejmě změnilo s příchodem miminka. A i já měla najednou obavy, jestli se v šestinedělí budu chtít koupat v potenciálně špatné vodě.
No, můžu vám říct, že takový adrenalin jsem nečekala! A nejspíš byste to nečekali ani vy, kdybyste měli vodovodní přípojku v domě. Nejdřív jsme museli vyplnit žádost, že se v naší lokalitě (rozuměj obci) nacházejí vodovodní sítě. Pak podat nějakou žádost o přivedení přípojky (vždyť už jsme ji měli v domě) a pak si to jít teprve někam vyřídit osobně. K tomu ještě další potvrzení o tom, jak hodláme platit, jestli měsíčně, inkasem a tak...
Nakonec bylo dobře, že jsem po porodu zůstala o pár dní dýl v porodnici, protože pitnou vodu jsme měli až tak od druhého dne, kdy jsem se vrátila domů.
Možná bych o tom mohla napsat fejeton! ... Zkusila jsem o to požádat AI. A musím říct, že jsem fakt zklamaná. Pobavilo mě to natolik (i když s tou nadsázkou to někde přehnala), že nemám chuť se o psaní něčeho podobného snažit sama. To nepřekonám. ... Na druhou stranu jsem ze zvědavosti kromě klasické verze, kterou mi naservírovala jako první, požádala o poetičtější a to byly spíš nudné bláboly. Žádný fejeton.
