Mnohokrát rozebíraná otázka v různých médiích. Až si začínám říkat, že je fakt trapná. A stejně o ní nacházím nové a nové články. Nebudu tajit, že jsem fanda kolejí, a kdybych mohla, bydlela bych na nich celou vysokou školu. Podle mého názoru totiž hravě zastíní všechny výhody bydlení na privátě. Proto taky začnu tím druhým.
Jednotlivé priváty jsou značně odlišné snad všemi parametry, které u nich můžeme pozorovat. Cena se různí a netroufám si říci, kam až sahá, ale setkala jsem se i s privátem za dva tisíce, takže ceny mohou být i příjemně nízké. Často jsou podobné té, kterou zaplatíte na koleji. Výhodou může být umístění. Pokud budete chtít, je značně pravděpodobné, že se vám podaří sehnat bydlení třeba hned u školy, nebo někde v centru. Kolej si takto podle svých představ nepřestěhujete. Taky komfort je různý, majitel vám může dát k dispozici pračku, mikrovlnku, televizi, může vás nechat chodit na lodžii. Je celkem pravděpodobné, že kuchyň bude mít vybavenou lépe, než je ta na kolejích, i když je nutno přiznat, že kvalita ubytování tam také roste. Na druhou stranu se můžete setkat s tím, že vám bude svévolně navyšovat cenu, vypínat na noc ledničku, zakazovat vám návštěvy, nepodepíše s vámi žádnou smlouvu, znenadání vymění zámek nebo nastěhuje příbuzné místo vás…
Na kolejích jsem si oblíbila především jejich bezstarostnost. Jasně, nebydlíte, s kým chcete, a při vstupu se musíte prokazovat kartičkou. Na druhou stranu, když se jednou prokoušete byrokracií razítek a přidělování kolejí, neřešíte už vůbec nic, jen pravidelně posíláte platby. Neteče vám voda? Rozbilo se světlo? Ucpal se odpad? Ulomily se dveře, rozbila se lednice nebo cokoliv dalšího? Napíšete to do knihy a třeba už druhý den je všechno v pořádku. Žádné starosti. Na patře nebo aspoň v budově máte spolužáky, můžete se s nimi poradit, vyměnit věci… pokecat s učitelích nebo čemkoliv jiném ze školy. I v případě, že nejste ze stejné školy, máte podobné starosti. Máte pochopení pro to, že tento týden někdo uklízet nebude, protože má zkoušky. Všichni jste studenti, a tak trochu na stejné lodi. Můžete společně chodit pařit, nebo pořádat chodbovice, snáze se dozvíte o různých akcích… a když náhodou někam vyrazíte sami, v nočním rozjezdu bude určitě někdo vystupovat s vámi. Nepříjemnosti jsou s návštěvami – musí se zapisovat, schvalovat spolubydlícíma a za jejich přespání se musí platit. To bývá na privátech různé.
Na koleji je taky většinou málo místa a společná kuchyňka či záchod pro buňku se dvěma pokoji, nebo dokonce pro celou chodbu. Jednou jsem taky bydlela v pokoji, který měl v oknech mříže. Přesto jsou pro mě koleje stále zajímavější díky své jistotě a delegování starostí na jiné. A taky díky přátelům, které jsem si tam našla. Vydrželi mi déle, než ti z privátů. :-)
1 komentář:
Bydlela jsem na koleji i na privátě. Později jsem n privátě bydlela s přáteli z kolejí. Domácí na privátě byli moc milí, když se něco rozbilo (topení apod.) okamžitě problém řešili. Žárovky jsme si teda měnili sami. Nikdo nás nebuzeroval, ke zdražení došlo po roce bydlení a jen k mírnému z toho důvodu, že podražily energie. Ostatně, za mého působení na kolejích docházelo ke zdražení každý rok a rozhodně ne k malému. Privát mě vycházel o 500 Kč měsíčně levněji. I když se mi na kolejích líbilo a neměla jsem si nač stěžovat (měla jsem i štěstí na spolubydlící) z finančních důvodů jsem se přesunula na privát a byla též spokojená...
Okomentovat