Turistika po kopcích

Horníčkova chalupa v Kytlicích

V 8:30, což se mi zdá jako příjemně pozdě, vyrážíme na túru směr neznámé kopce. Jdeme kolem Horníčkovy chalupy (něco si od něj přečtěte, je to fakt sranda) dál po žluté a do lesa. Stejně jako včera z toho nemám moc dobrý pocit, protože teprve před týdnem řádil orkán Hervart (blbý jméno, zapamatovala jsem si ho díky podobnosti s Medardem, který taky přináší ošklivé počasí) a v lese není úplně bezpečno.

Stříbrný vrch

Prvním kopcem, který zdoláme, dá-li se to tak říkat (letos je to nějak lépe zvládnutelné… ale to možná bude jenom tím tréninkem v Norsku), je čedičový Stříbrný vrch (599 m).

Psí kostel

Druhým v pořadí je Psí kostel. Netuším, z čeho tento název vznikl, ale musím říct, že kamenné slunce, které se nachází na levém boku skály, když přicházíte z vrchu, se mi opravdu líbilo. Všimněte si především malého kulatého výstupku uprostřed mezi paprsky.

Ukázalo se, že vygooglit skálu Psí kostel není taková legrace, jak by si jeden myslel, protože se stejně jmenuje i jakási mnohem zajímavější jeskyně, která se také nachází v Lužických horách. Takže výšku skály bohužel nevím.

Kamenné slunce na Psím kostele

Lipník

Zanedlouho poté lezeme na Lipník (525 m n. m.)., o němž nám někdo s chytrým telefonem chvíli tvrdí, že je to bezejmenný kopec. Následně si z toho děláme legraci, že je to bezejmenný Lipník.

Dýně před hospodou

Když v Mlýnech zmerčíme hospodu, vrháme se k ní, jako bychom už nejmíň týden nejedli. Původně měla mít zavříno, ale majitel si dobře spočítal, že se mu naše velká grupa vyplatí. A taky že jo. Jen výjimečně si někdo k pivu nedal i drobný obídek. Já třeba měla desítku Březňáka a gulášovku. A ta byla! Stejně dobrá jako místní Halloweenská výzdoba. Jenom ty fotky nejsou zas tak dobrý, protože se mi zamlžil foťák. 

Hospodská výzdoba jak má být

A pak že jenom já slavím Halloween

Eschlerova pila

Cestou k dalším kopcům si fotím (ještě v Mlýnech) Eschlerovu pilu a o kus dál domeček, který se mi zdá pro tento kraj typickým. 

Komín u Eschlerovy pily

Krásný domeček ve Mlýnech

Jak řádil Hervart

K následujícímu obrázku jen jednoslovný popisek vysvětlující vše: Hervart.

Cestou pak vidíme strom se zajímavou kúrou. I přes drobné dohady, zda jdeme správně, nás Ivana neomylně zavede k vodopádu. A Jarda objeví stavidlo, takže si můžeme nafotit i pořádný proud, i když je to trochu švindl.

Strom se zajímavou kúrou

Přirozený vodopád

Když se mu trochu pomůže

Na Křížovém buku se rozdělíme, protože na Chřibskou (621 m n. m.) nás z původních cca 15 (přesný počet jsem si nepoznamenala) vyráží šest. Cestou si fotím dobře vypadající řopík (malý bunkr) a estetický skorovrchol. 

Řopík na Křížovém buku směr Chřibská po turistické značce

Skrorovrchol Chřibské

Předcházející články z Kytlic 2017:

Světlá pod Ještědem

Kočičí den

A všechno o Kytlicích najdete zde.