Dostala se mi do rukou pořádně tlustá kniha (412 stránek) z pera Laurie R. Kingové nazvaná Holmesova učednice aneb Královna v ohrožení, v originále (přece jen se teď učím anglicky tak musím trénovat na každém kroku) The Beekeeper's Apprentice Or On the Segregation of the Queen, vydaná v New Yorku v roce 2005, ale přeložená (Alžbětou Lexovou) a vydaná v nakladatelství Argo až v roce 2016. Pro zvědavce ISBN je 978-80-257-1807-0. Ale to není všechno. Největší peckou je, že spisovatelka už o Marry Russelové, která se setkala v roce 1915 se Sherlockem Holmsem, jemuž bylo teprve padesát a ne šedesát, jak uvádí dr. Watson ve svých spisech, napsala knih rovnou několik. Nejnovější vyjde 13. června 2017 a bude mít název Lockdown: A Novel of Suspense Hardcover.
Blog Marry Russel najdete zde: http://maryrussellholmes.com/. Podle názvu Marry Russel Holmes soudím, že si ji Sherlock buď vzal, nebo adoptoval, vzhledem k tomu, že když se poznali, bylo jí teprve patnáct! Ale byla chytrá a emancipovaná... popravdě, tohle jsme my ženy tak trochu v příbězích o Holmesovi potřebovaly! Ženu, která se mu vyrovná intelektem a bystrým mozkem, všímavostí a důvtipem.
Než se budu věnovat obsahu knihy (označeno třemi hvězdičkami z obou stran pro ty, kteří by chtěli číst sami, aby nebyli zklamáni vyzrazeným dějem), musím si postěžovat na obvyklý nešvar v mnoha knihách a to uvádění v záhlaví jména autorky a název knihy. Tato praktika mě nesmírně rozčiluje, protože se jedná o zcela nadbytečný text, který nic neříká a navíc je umístěn tak provokativně, že si jej čtenář s otravnou pravidelností čte stále znovu a znovu. Záhlaví má sloužit pro orientaci, tedy název díla a jméno spisovatele v něm má opodstatnění pouze v případě, kdy se kniha skládá z více děl od více autorů.
Četla bych stále a stále. Hrdinka má příjemně lidskou povahu. Rozhodně není dokonalost sama – je příliš hubená, vysoká, nosí brýle... taky trochu „držkatá“ a nesnáší svou tetu, která se ji snaží oškubat o dědictví po rodičích.
A jeden poznatek z pracovního týdne: Den dokáže být neuvěřitelně dlouhý a čas se nepříjemně vleče, když máte rozečtenou detektivku a nevíte, co bude dál.
Za týden kniha přečtená a už bych chtěla další... bohužel zatím česky není a určité drobné výtky bych vůči autorčině textu měla...
A teď už k tomu obsahu: Marry Russelová se narodila 2. ledna 1900 v bohaté americké rodině. Tak trochu vlastní vinou je sirotek. Když se v autě pošťuchovala se svým geniálním bratrem, její otec se na ně otočil, ať toho nechají, a střetl se s protijedoucím vozidlem. Jejich auto se roztočilo, ji to vymrštilo okýnkem ven a auto spadlo z útesu a vybouchlo. Nic z nich nezbylo. Ona se zpočátku chtěla zabít, ale psycholožka jí řekla, že tím by světu neprospěla, a tak se snaží nahradit svého geniálního bratra mimo jiné i studiem na Oxfordu a pak také u Sherlocka Holmese, kterého náhodou objeví při procházkách po Sussexu, kde žije u tety.
V knize jsou popsány tři případy. První se týká uloupené kasičky z obchodu, druhý únosu malého děvčátka a třetí největší představuje útok přímo na Sherlocka Holmese a Marry Russelovou. Řekla bych, že tomu něco chybí, takový větší emocionální náboj, zděšení ze skutečností, které vyvstaly... celkově se mi příběhy líbily, ale čekala jsem nějaké propojení mezi krádežičkou, únosem holčičky a osobním útokem dcery Moriartyho, která je učitelkou matematiky Marry.
Než se budu věnovat obsahu knihy (označeno třemi hvězdičkami z obou stran pro ty, kteří by chtěli číst sami, aby nebyli zklamáni vyzrazeným dějem), musím si postěžovat na obvyklý nešvar v mnoha knihách a to uvádění v záhlaví jména autorky a název knihy. Tato praktika mě nesmírně rozčiluje, protože se jedná o zcela nadbytečný text, který nic neříká a navíc je umístěn tak provokativně, že si jej čtenář s otravnou pravidelností čte stále znovu a znovu. Záhlaví má sloužit pro orientaci, tedy název díla a jméno spisovatele v něm má opodstatnění pouze v případě, kdy se kniha skládá z více děl od více autorů.
***
Začátek knihy je řekněme holmesovsky klasický – autorka připouští, že se nejedná o její dílo, ale o rukopisy jisté M. R. H., které vydala pod svým jménem z čiré spisovatelské frustrace, že zrovna nic vlastního napsaného neměla. A které jí přišly v podezřelé truhle. Pro neholmesology jen vysvětlím, že se jedná o typický způsob v „nových“ knihách mimo kánon od Doyla.Četla bych stále a stále. Hrdinka má příjemně lidskou povahu. Rozhodně není dokonalost sama – je příliš hubená, vysoká, nosí brýle... taky trochu „držkatá“ a nesnáší svou tetu, která se ji snaží oškubat o dědictví po rodičích.
A jeden poznatek z pracovního týdne: Den dokáže být neuvěřitelně dlouhý a čas se nepříjemně vleče, když máte rozečtenou detektivku a nevíte, co bude dál.
Za týden kniha přečtená a už bych chtěla další... bohužel zatím česky není a určité drobné výtky bych vůči autorčině textu měla...
A teď už k tomu obsahu: Marry Russelová se narodila 2. ledna 1900 v bohaté americké rodině. Tak trochu vlastní vinou je sirotek. Když se v autě pošťuchovala se svým geniálním bratrem, její otec se na ně otočil, ať toho nechají, a střetl se s protijedoucím vozidlem. Jejich auto se roztočilo, ji to vymrštilo okýnkem ven a auto spadlo z útesu a vybouchlo. Nic z nich nezbylo. Ona se zpočátku chtěla zabít, ale psycholožka jí řekla, že tím by světu neprospěla, a tak se snaží nahradit svého geniálního bratra mimo jiné i studiem na Oxfordu a pak také u Sherlocka Holmese, kterého náhodou objeví při procházkách po Sussexu, kde žije u tety.
V knize jsou popsány tři případy. První se týká uloupené kasičky z obchodu, druhý únosu malého děvčátka a třetí největší představuje útok přímo na Sherlocka Holmese a Marry Russelovou. Řekla bych, že tomu něco chybí, takový větší emocionální náboj, zděšení ze skutečností, které vyvstaly... celkově se mi příběhy líbily, ale čekala jsem nějaké propojení mezi krádežičkou, únosem holčičky a osobním útokem dcery Moriartyho, která je učitelkou matematiky Marry.
Holmes pohlédl na mě, Mycroft na něj a já s uspokojením sledovala provázek ve svých dlaních jako Madame Defargeová své pletací jehlice. ... Madam Defargeová je záporná postava z Příběhu dvou měst od Charlese Dickense, jež si pletením připomíná jména lidí, kteří mají být zabiti (pozn. překl.). (str. 232)
Je-li sama, byť opatřena hojnou potravou a v temperatuře nejpříznivější, hyne v několika dnech ne hladem nebo zimou, nýbrž samotou. (str. 315 o královně včel)
A co mě opravdu zaujalo byl Cockneyský rýmovaný slang: Slang cockney se neustáloe vyvíjí a denně vznikají nové vazby. Jeho princip je prostý - k určitému slovu se najde dvojice vzájemně souvisejících slov, která se s vybraným slovem rýmují. Může se jednat o ustálené slovní spojení či klidně i jméno celebrity. A aby cockneyövé nežádoucí posluchače ještě víced zmátli, často z páru vynechávají právě to slovo, které se s původním pojmem rýmovalo. Šifra se dále může komplikovat tím, že původní slovo nejdříve mluvčí nahradí slangovým výrazem a tomu teprve potom přiřadí rým. Holmes obdržel text: Levák vzkazuje, že do města dorazili šviháci, co maj plný trepky, a kuličky cvrnká štěně. Šviháci se rýmuje s cizáci, trepky, tedy jiným slovem pantofle, znamenají, že mají plné šrajtofle. A jejich šéf je štěně – ke štěněti patří fena, tedy žena. (str. 323)
***
A pro zájemce uvádím jmenný seznam všech knih o Marry Russelové:
- The Beekeeper’s Apprentice (v češtině: Holmesova učednice aneb Královna v ohrožení), doslovný překlad by ovšem byl Včelařův učeň,
- A Monstrous Regiment of Women (v češtině: Hrůzná vláda žen),
- A Letter of Mary (v češtině:Případ Máří Magdaleny),
- The Moor (v češtině: Přízrak na blatech),
- O Jerusalem,
- Justice Hall,
- The Game,
- Locked Rooms,
- The Language of Bees,
- The God of the Hive,
- Beekeeping for Beginners,
- Pirate King,
- Garment of Shadows,
- The Mary Russell Companion,
- Mary's Christmas,
- Dreaming Spies,
- The Marriage of Mary Russell,
- The Murder of Mary Russell,
- And other stories of suspense,
- Lockdown: A Novel of Suspense Hardcover.
Žádné komentáře:
Okomentovat