Přiznávám, že by to po dlouhé době chtělo zase článek. Aspoň malý a aspoň jeden týdně. Já vím. Ale kde na ně brát čas?
Můžete říct, že když jsem tolik posedlá pletením – v poslední době fakt jo, a mám toho tolik rozdělaného... ale i dopleteného, musím mít čas i na psaní. Ale není to tak snadné, plést totiž můžu cestou na zastávku, na jezdících schodech, ve metru, při čekání na tramvaj, v tramvaji a pak ještě případně cestou do práce. Ale to už většinou nedělám, maximálně nějaké to dokončení řady, abych si mohla snadno poznamenat, kde jsem skončila.
Když pak večer přijdu z práce poté, co jsem se věnovala disertaci, i když si zapnu počítač, většinou už ze mě nic rozumného nevypadne. Škoda, mám toho plnou hlavu, co bych vám chtěla sdělit. A tak to zkouším aspoň takto, o víkendu.
Žádné komentáře:
Okomentovat