Povinná, doporučená, ale taky volná...

Prázdniny už jsou sice delší dobu v plném proudu, ale já mám stále pocit, že mi teprve začaly. Nemůžu se jich nabažit. Teď mám na mysli především volný čas, který můžu strávit čtením. Můžete namítnout, že ve školním roce jsem přeci taky mohla číst, ale to nemáte tak docela pravdu. Teoreticky ano, ale prakticky spíš jen k seminárkám a studijní materiály ke zkouškám, recenzím a podobně. Sem tam se našla trocha času, ve které bych možná zvládla nějakou tu povídku, ale takové opravdové poležení, ať už na dece zahradě na sluníčku, v lehátku, na lavičce, někde v parku, u rybníka, nebo třeba i jen na gauči bylo nemyslitelné. Moci si lehnout a třeba dvě hodiny si v kuse číst... No, naposledy jsem si pořádně začetla někdy začátkem ledna, ale to také nebylo úplně pohodové čtení.... Měla jsem zkoušky a z knihovny půjčené Zatmění od Stephenie Meyer jsem odložit přeci jen tak nemohla. :-) Po této knize nastala doba čtenářského temna. (Dobrá, tak bez mučení přiznávám, že John Adair na diplomku mě taky bavil, ale ono mi ani nic moc jiného nezbývalo.)

Zato teď… teď to frčí. Mám doma snad tunu knih, které bych si ráda přečetla. Pochází jak z místní knihovny, tak také z krajské, která má pochopitelně bohatší nabídku a navíc není od místa mého bydliště příliš vzdálená. Také mám vyhlédnutých pár knih z naší domácí knihovničky, které bych si ráda (některé znovu) prostudovala.

Čtu téměř všechno… Nechci, abyste mě špatně pochopili, takže "brakovku" (= brakovou literaturu) zas tak moc ne, i když popravdě řečeno, na jedno takové dílko kvalitnějšího charakteru brakovky se už opravdu nějakou tu dobu těším. Myslela jsem to spíš tématicky… zajímám se o mnoho oborů, teď zrovna nejvíc o tři: čaj, time management (neboli jak zacházet s časem) a kreativitu. Mimo to jsem se také pustila do Rudolfa Křesťana a jeho fejetonů, ze kterých jsem opravdu nadšená. Jen tak okrajově se teď ještě věnuji tématu stres, deprese a jim podobným potvorám… Začala jsem s nimi už dřív, snažila jsem se totiž trochu psychicky připravit na zkoušky, které mě čekaly, a nějak jsem to nestihla (to je ten špatný time management). Nicméně si myslím, že by se mi podobné znalosti mohly hodit i někdy později a také bych se s vámi o ně chtěla podělit, když už na tom pracuji, že ano.

Ještě jsem zapomněla zmínit, že bych si ráda přečetla pár knížek, které mi doporučili přátelé a také, že jsem se pustila do jakéhosi literárního vzdělávání, v rámci něhož bych si chtěla přečíst klasiky a literárně se obohatit.

S čím se teď potýkám je asi nasnadě. Mám spoustu knih a nevím, kterou číst první. Nedaří se mi soustředit se jen na jednu, a tak jich mám rozečtených hned několik. Beletrii jen jednu – Vlčák Kazan a již zmiňované fejetony, ale těch populárně naučných alespoň pět: o čaji, tvořivosti, tvůrčím psaní a nejmíň tři o stresu. Radši to nebudu počítat, ať neupadnu do deprese, kterou ještě nemám nastudovanou.