Minulé články věnované mému předvánočnímu výletu do Německa:
Letošní vánoční trhy na Königsteinu nesly název Vánoční pohádka.
Konaly se již podvacáté (tj. od roku 1996) a začínaly nakrojením obří pevnostní štoly v sobotu 28. listopadu v poledne. Každoročně přijde kolem 40 tisíc návštěvnků.
Na hradbě směrem k Labi byla zavěšena ochranovská hvězda o průměru 2,5 metru. Je to jedna z největších hvězd, kterou kdy v dílně obce Jednoty bratrské v Herrnhutu, čili česky Ochranově, vytvořili. Té jsme si bohužel nevšimli, ale můžete si podobné všimnout v minulém článku na konci u Weihnachtsmanova pavilonu. Viděli jsme něco podobného ostatně všude, i v Pirně na náměstí. Na celém světě ale přímo takovýchto existuje pouze osm exemplářů.
Našla jsem pěkný článek o tom, co to je ochranovská hvězda (zde), ale pokud se vám ho nechce číst, mohu vám říci, že její základ tvoří archimédovský mnohostěn se strašlivým názvem „rombokubooktaedr“. Chlapům připadalo množství hvězdiček všude v oknech přehnané, já ale měla radost z alespoň trochu vánoční atmosféry. V angličtině se hvězda nazývá „Moravian Star“. Přitom je zajímavé, že u nás tak známé či rozšířené nejsou. V roce 1722 mnoho českých a moravských exulantů unikalo před persekucemi za náboženské vyznání. Většina z nich byla členy Jednoty bratrské či tzv. Moravské církve, a tudíž přívrženci protestantismu, který měl v Sasku tradici, takže se tam mohli usadit a šlechtic Mikuláš Ludvík hrabě ze Zinzendorfu a z Pottendorfu jim dal půdu, a tak byl založen Ochranov (německy Herrnhut). Na začátku 19. století se při hodinách matematiky a geometrie v ochranovském internátu studenti učili konstruovat archimedovské mnohostěny. Základem je již zmiňovaný rombokubooktaedr, ten má má 26 stěn, z nichž 18 jsou čtverce a 8 rovnostranné trojúhelníky, ale ochranovská hvězda má jen 17 paprsků, protože místo osmnáctého je žárovka či háček na zavěšení hvězdy. Hvězdy pak krášlily prostory internátu a návštěvníci si je tak oblíbili, že se brzy rozšířily do celého Saska i do zahraničí. V době adventu k vidění i řadě protestanských kostelů mj. i v drážďanském kostele Kreuzkirche. V Herrnhutu se vyrábí dodnes a podílí se na nich i místní chráněná dílna. Jak o tom čtu, hned si říkám, že si příště taky jednu pořídím.
V pevnosti se nacházelo sedmdesát roubených a plátnem potažených stánků, na cvičišti a v podzemních kasematech byli ke koupi keramické a plstěné výrobky, šperky, lucerny, kožešiny, sladkosti a mnoho dalšího. Stěny kasemat byly osvětleny 174 ochranovskými hvězdami. U jesliček byla živá zvířátka, ale na oslíka jsem nedosáhla, abych si ho mohla pohladit a také tu měli ručně poháněný kolotoč a možnost vyrazit si minci. Koupit se dá Königsteinská štola, která se peče v peci na dřevo a skladuje v kasematách pevnosti. Recept pochází z dob krále Augusta Silného (1670–1733). Štola je vydatnější, obsahuje více másla a rozinek než štola drážďanská.
Vlk (2015) |
Konaly se již podvacáté (tj. od roku 1996) a začínaly nakrojením obří pevnostní štoly v sobotu 28. listopadu v poledne. Každoročně přijde kolem 40 tisíc návštěvnků.
Na hradbě směrem k Labi byla zavěšena ochranovská hvězda o průměru 2,5 metru. Je to jedna z největších hvězd, kterou kdy v dílně obce Jednoty bratrské v Herrnhutu, čili česky Ochranově, vytvořili. Té jsme si bohužel nevšimli, ale můžete si podobné všimnout v minulém článku na konci u Weihnachtsmanova pavilonu. Viděli jsme něco podobného ostatně všude, i v Pirně na náměstí. Na celém světě ale přímo takovýchto existuje pouze osm exemplářů.
Našla jsem pěkný článek o tom, co to je ochranovská hvězda (zde), ale pokud se vám ho nechce číst, mohu vám říci, že její základ tvoří archimédovský mnohostěn se strašlivým názvem „rombokubooktaedr“. Chlapům připadalo množství hvězdiček všude v oknech přehnané, já ale měla radost z alespoň trochu vánoční atmosféry. V angličtině se hvězda nazývá „Moravian Star“. Přitom je zajímavé, že u nás tak známé či rozšířené nejsou. V roce 1722 mnoho českých a moravských exulantů unikalo před persekucemi za náboženské vyznání. Většina z nich byla členy Jednoty bratrské či tzv. Moravské církve, a tudíž přívrženci protestantismu, který měl v Sasku tradici, takže se tam mohli usadit a šlechtic Mikuláš Ludvík hrabě ze Zinzendorfu a z Pottendorfu jim dal půdu, a tak byl založen Ochranov (německy Herrnhut). Na začátku 19. století se při hodinách matematiky a geometrie v ochranovském internátu studenti učili konstruovat archimedovské mnohostěny. Základem je již zmiňovaný rombokubooktaedr, ten má má 26 stěn, z nichž 18 jsou čtverce a 8 rovnostranné trojúhelníky, ale ochranovská hvězda má jen 17 paprsků, protože místo osmnáctého je žárovka či háček na zavěšení hvězdy. Hvězdy pak krášlily prostory internátu a návštěvníci si je tak oblíbili, že se brzy rozšířily do celého Saska i do zahraničí. V době adventu k vidění i řadě protestanských kostelů mj. i v drážďanském kostele Kreuzkirche. V Herrnhutu se vyrábí dodnes a podílí se na nich i místní chráněná dílna. Jak o tom čtu, hned si říkám, že si příště taky jednu pořídím.
Stánek s hvězdami (2015) |
Slavnostní čepička (2015) |
Kryt kašny v Prině (2015) |
Atmosféru vánočních trhů v pevnosti krásně dotvářeli i někteří návštěvníci.
Vidět
jste také mohli třímetrovou Krušnohorskou vánoční pyramidu nebo 400
vánočních stromečků a světelné řetězy s více než 1600 svítidly.
V oknech nejstarších kasáren (ze 16. století) se nacházel 122 metrový, a tím i nejdelší, adventní kalendář v Německu. Jeho okénka postupně otevíral Weihnachtsmann, tamější Mikuláš.
Adventní kalendář v oknech... všimněte si neotevřeného čísla 22 (podobný jsme viděli i v Pirně) (2015) |
Mikuláš v Německu (2015) |
Zdroje:
http://www.drazdany.info/vanocni-lexikon/ochranovska-hvezda
A pro rozloučení s Königsteinem:
Žádné komentáře:
Okomentovat