Dovolte mi delší článeček o tom, co se u mě dělo v minulém roce 2015. Zřejmě toho bylo docela dost, protože jsem za tu dobu napsala celých 275 článků na blog.
Začátek roku jsem přivítala u kamaráda v Krkonoších. Vyrazila jsem na běžky, vyrobila si skleněné vitrážované hvězdy do oken, navštívila prodejnu skleněných vánočních ozdob Rautis v Poniklé a pokračovala v kreslení zentanglových čtverečků. A také jsem se dívala na seriál Vraždy v kruhu. O všem si můžete přečíst v mých článcích. Koupila jsem si motorkářské boty, ve kterých se dá relativně dobře chodit. A 11. ledna byl v podstatě naposledy rozumný sníh. Za nejdrsnější knihu o Sherlocku Holmesovi prohlašujeme s tátou Závěť Sherlocka Holmese... tu už lze pomalu označit za horor. Příliš mnoho mrtvých a nechutně popsané. V průběhu roku od ságy SH trochu upustím, ale stejně pro vás pořád plánuji dopsat ten seriál a dočíst všechno možné, co někde objevím. Mimochodem, 2. ledna by na ČT 2 měl být Sherlockovský speciál Přízračná nevěsta, vycházet prý bude z 56. povídky Conana Doyla nazvané Modrá karbunkule. Určitě se chci dívat! Benedict Cumberbatch je ve své roli luxusní.
Koncem ledna jsem s přáteli vyrazila na výlet do Pasova (a dosud jsem vám o tom nestačila napsat), i když to bylo docela fajn... v motorkářském obchodě se se mnou snažila skamarádit nějaká holčička, když jsem koukala na kreslenou pohádku v němčině, protože klukům to trochu moc dlouho trvalo. Kamarádovi se narodila holčička s pohádkovým jménem Rozárka – kvůli tomu si všichni přáli, aby už jejich první dítě byla holka.
Koncem ledna jsem s přáteli vyrazila na výlet do Pasova (a dosud jsem vám o tom nestačila napsat), i když to bylo docela fajn... v motorkářském obchodě se se mnou snažila skamarádit nějaká holčička, když jsem koukala na kreslenou pohádku v němčině, protože klukům to trochu moc dlouho trvalo. Kamarádovi se narodila holčička s pohádkovým jménem Rozárka – kvůli tomu si všichni přáli, aby už jejich první dítě byla holka.
Na začátku února jsem vyrazila do Brna podívat se na paličkování a pár dalších přátel a samozřejmě na Rukodělky, kde jsem si vyrobila andělské šperky (viz můj blog o tvorbě). A taky jsem si pohladila lamy na Hádech a poprvé a naposled za tento rok zašla do čajovny. Rozečetla jsem Čtyři dohody, pustila se do výroby limoncella z biocitrónků a taky jsem je naložila do soli, což mi pak velice chutnalo, na rozdíl od receptu, kde jsou napůl v soli a napůl v cukru, to je takové divné. A na konci února jsem vyrazila do Třebíče na RVVZ, tedy Regionální Velkou Výměnu Zkušeností. Bylo to skvělé a napsala jsem o tom v březnu hned několik článků.
V březnu čtu Pozitivní povahové profily (a ještě pořád je nemám dočtený, protože si z nich píšu strašně moc poznámek). Řídila jsem auto. Dívala jsem se na zatmění Slunce a napsala celý seriál článků o Velikonocích. Navštívila výstavu Patchworkové vábení, kde mě zaujala jedna kabelka, na kterou dodnes hledám návod (to kdyby někdo věděl...)
V Praze jsem na výstavě motorek dostala perníkové srdíčko ve tvaru motorky a zakoukala se do malýho choppříka. Jen ta cena! A navíc kdovíjaký původ. V březnu se vidím s Evičkou, která odjela na dva roky do Ameriky. Její blog najdete na http://evickasriseofphoenix.blogspot.cz/. Koncem března jsem v Praze navštívila zoologickou zahradu a viděla tam Sto zvířat.
V dubnu jsme vyrazili na Kočičí hrádek v památkové zóně Slatiňansko-Slavického areálu. Při googlení motorek, které by se mi líbily, se zakoukám do Hondy CA Rebel 125. Je taková elegantní. Otázkou je, jaká bude v reálu a ne jen na obrázku. A taky kolik by stála a v jakém stavu. Přihlásila jsem se do projektu „Jak-podnikat, Projekt na podporu malým a začínajícím podnikatelům“, ale nebyla jsem to schopná dotáhnout do konce. Nejen, že jsem nerozjela vlastní podnikání, ani to plnění úkolů mi moc nešlo, takže patřím k těm „lajdákům“, kteří lektorku poněkud zklamali. Na svou obhajobu mohu říci, že jsem se opravdu snažila úkoly plnit. Jenom mám někdy potíže s tím, že se vše snažím dělat opravdu pečlivě a pak to nestihnu v termínu. Úskalí perfekcionismu.
V dubnu jsem koukala na Big Bang Theory, ale taky trochu cestovala – navštívila jsem například Huť Jakub v Tasicích, palírnu Agnes v Bohdanči, Chvalský zámek v Praze, zříceninu hradu Lichnice... a napsala jsem sérii článků o plnění bobříků.
V dubnu jsme vyrazili na Kočičí hrádek v památkové zóně Slatiňansko-Slavického areálu. Při googlení motorek, které by se mi líbily, se zakoukám do Hondy CA Rebel 125. Je taková elegantní. Otázkou je, jaká bude v reálu a ne jen na obrázku. A taky kolik by stála a v jakém stavu. Přihlásila jsem se do projektu „Jak-podnikat, Projekt na podporu malým a začínajícím podnikatelům“, ale nebyla jsem to schopná dotáhnout do konce. Nejen, že jsem nerozjela vlastní podnikání, ani to plnění úkolů mi moc nešlo, takže patřím k těm „lajdákům“, kteří lektorku poněkud zklamali. Na svou obhajobu mohu říci, že jsem se opravdu snažila úkoly plnit. Jenom mám někdy potíže s tím, že se vše snažím dělat opravdu pečlivě a pak to nestihnu v termínu. Úskalí perfekcionismu.
V dubnu jsem koukala na Big Bang Theory, ale taky trochu cestovala – navštívila jsem například Huť Jakub v Tasicích, palírnu Agnes v Bohdanči, Chvalský zámek v Praze, zříceninu hradu Lichnice... a napsala jsem sérii článků o plnění bobříků.
V květnu jsem byla na výletě v Berouně a dovezla si hrneček, který je uvnitř oranžový a zvenku má kočku. Patří k němu ještě mistička a byl to výborný kauf, protože mi dodnes dělá radost. V pivovaru jsem si dala Grizzlyho, osvědčenou polotmavou osmnáctku.
Navštívila jsem poněkolikáté krajkářské trhy v Praze. Vyrazila jsem na turistický pochod Teslácký šotek a prohlédla si zoo v Jihlavě. V Rábech u Pardubic jsme byli v Perníkové chaloupce, také jsme viděli výstavu židlí v Regionálním muzeu v Kolíně. U Tábora jsem si pak „ulovila“ hrady Kotnov a Borotín. Koupila jsem si v sekáči šest sukní. Ochutnala jsem banánový likér dovezený až kdoví odkud. Vyzkoušela jsem – úspěšně – holografické pletení. A dokonce jsem vymyslela zlepšovák... můžete se těšit, brzy se objeví na mém blogu o tvorbě.
V červnu jsem si začala psát seznam Co krásného, příjemného se mi dnes stalo a potěšilo mě? A jednou z prvních věcí bylo chodit bosá. Koupila jsem si nová klubíčka od Dropsu a knihu Miliónový e-mail, kterou ještě stále nemám přečtenou a to už jsem si od stejné firmy pořídila i druhou podobnou. Propadla jsem koukání na seriál Buffy přemožitelka upírů. U kámošky jsme si zahráli na Nintendu.
Navštívila jsem akci Pradědečkův traktor, kterou každoročně pořádá Národní zemědělské muzeum v Čáslavi. Podívali jsme se s přáteli do bunkru Folimanka v Praze. Přihlásila jsem se na Kongres žen a setkala se na něm s předníma českýma novinářkama. Jedním okem jsem zahlédla i Barboru Šťastnou.
A na konci června jsem vyrazila do Ružomberku a strávila týden na horách turistikou. Namalovala jsem zentanglově hru na logiku. Po letech jsem se potkala se spolužačkou ze základky. Byla jsem se tak trochu podívat na Sázavafestu a napsala o tom pár článků.
V srpnu jsem četla Sirotčinec slečny Peregrinové: Podivné město, skvělá kniha! Byla jsem se koupat v rybníce a trávila „dovolenou“ doma tvorbou jablečného a broskvového džemu, také jsem dělala hrachovou polévku a domácí zmrzlinu. Napadlo mě, že bych se ráda naučila vykládat tarot, krosienkovat a opravdu více šít. Pro kolegyňku z bývalé práce jsem udělala korektury jedné knihy. Ujela jsem svých pár prvních kilometrů s čízinkou.
V září jsem si udělala profil na Duolingo.cz a začala se pořádně učit anglicky. V knihovně jsem si začala půjčovat společenské hry. Vyzkoušela jsem si, jaké to je prodávat na trzích ve stánku s kámoškou (těžké a náročné). Začala jsem více aktivně hledat práci. Přečetla jsem si e-book „Love Your Home: 7 kroků, jak začít s organizováním“.
V říjnu jsem se přihlásila do soutěže Blogerka roku 2015, navštívila knižní veletrh v Havlíčkově Brodě, Dýňový svět v Nové Vsi u Leštiny a otevřené ateliéry na Vysočině. A také jsem se pustila do pletení dýní na Halloween. V Kytlici jsme se zastavili na pár dní na turistiku, cestou navštívili Zvířetice a Mnichovo Hradiště.
V listopadu jsem navštívila krajkářské trhy v Praze, řemeslné trhy v Havlíčkově Brodě a prodejnu DROPS v Brně a Helču z Vlněných sester, se kterými jsem byla v Praze na společném pletení. Na Rukodělkách jsem si vyrobila jenom pár svíček, ale viděla kočičky z útulku. Na částečný úvazek jsem začala pracovat v Praze.
V prosinci jsem byla na výstavě Marie Brožové, přemýšlela nad tím, jak slaví Vietnamci Vánoce, protože mi je jedna milá paní popřála, navštívila jsem nejméně dvoje vánoční trhy v Praze a udělala si třídenní výlet do Pirny. Začala jsem kámošku učit plést hladce a sama se pustila do velkého krajkového šedého šátku z bambusu, který už by byl hotový, kdyby mi na poslední chvíli nedošlo klubíčko. O Vánocích koukám na spoustu pohádek a užívám si pohodu.
Zdroje:
články na mém blogu
deník
http://kultura.zpravy.idnes.cz/sherlok-na-novy-rok-0o8-/filmvideo.aspx?c=A151230_140207_filmvideo_spm
Navštívila jsem poněkolikáté krajkářské trhy v Praze. Vyrazila jsem na turistický pochod Teslácký šotek a prohlédla si zoo v Jihlavě. V Rábech u Pardubic jsme byli v Perníkové chaloupce, také jsme viděli výstavu židlí v Regionálním muzeu v Kolíně. U Tábora jsem si pak „ulovila“ hrady Kotnov a Borotín. Koupila jsem si v sekáči šest sukní. Ochutnala jsem banánový likér dovezený až kdoví odkud. Vyzkoušela jsem – úspěšně – holografické pletení. A dokonce jsem vymyslela zlepšovák... můžete se těšit, brzy se objeví na mém blogu o tvorbě.
V červnu jsem si začala psát seznam Co krásného, příjemného se mi dnes stalo a potěšilo mě? A jednou z prvních věcí bylo chodit bosá. Koupila jsem si nová klubíčka od Dropsu a knihu Miliónový e-mail, kterou ještě stále nemám přečtenou a to už jsem si od stejné firmy pořídila i druhou podobnou. Propadla jsem koukání na seriál Buffy přemožitelka upírů. U kámošky jsme si zahráli na Nintendu.
Navštívila jsem akci Pradědečkův traktor, kterou každoročně pořádá Národní zemědělské muzeum v Čáslavi. Podívali jsme se s přáteli do bunkru Folimanka v Praze. Přihlásila jsem se na Kongres žen a setkala se na něm s předníma českýma novinářkama. Jedním okem jsem zahlédla i Barboru Šťastnou.
A na konci června jsem vyrazila do Ružomberku a strávila týden na horách turistikou. Namalovala jsem zentanglově hru na logiku. Po letech jsem se potkala se spolužačkou ze základky. Byla jsem se tak trochu podívat na Sázavafestu a napsala o tom pár článků.
V srpnu jsem četla Sirotčinec slečny Peregrinové: Podivné město, skvělá kniha! Byla jsem se koupat v rybníce a trávila „dovolenou“ doma tvorbou jablečného a broskvového džemu, také jsem dělala hrachovou polévku a domácí zmrzlinu. Napadlo mě, že bych se ráda naučila vykládat tarot, krosienkovat a opravdu více šít. Pro kolegyňku z bývalé práce jsem udělala korektury jedné knihy. Ujela jsem svých pár prvních kilometrů s čízinkou.
V září jsem si udělala profil na Duolingo.cz a začala se pořádně učit anglicky. V knihovně jsem si začala půjčovat společenské hry. Vyzkoušela jsem si, jaké to je prodávat na trzích ve stánku s kámoškou (těžké a náročné). Začala jsem více aktivně hledat práci. Přečetla jsem si e-book „Love Your Home: 7 kroků, jak začít s organizováním“.
V říjnu jsem se přihlásila do soutěže Blogerka roku 2015, navštívila knižní veletrh v Havlíčkově Brodě, Dýňový svět v Nové Vsi u Leštiny a otevřené ateliéry na Vysočině. A také jsem se pustila do pletení dýní na Halloween. V Kytlici jsme se zastavili na pár dní na turistiku, cestou navštívili Zvířetice a Mnichovo Hradiště.
V listopadu jsem navštívila krajkářské trhy v Praze, řemeslné trhy v Havlíčkově Brodě a prodejnu DROPS v Brně a Helču z Vlněných sester, se kterými jsem byla v Praze na společném pletení. Na Rukodělkách jsem si vyrobila jenom pár svíček, ale viděla kočičky z útulku. Na částečný úvazek jsem začala pracovat v Praze.
V prosinci jsem byla na výstavě Marie Brožové, přemýšlela nad tím, jak slaví Vietnamci Vánoce, protože mi je jedna milá paní popřála, navštívila jsem nejméně dvoje vánoční trhy v Praze a udělala si třídenní výlet do Pirny. Začala jsem kámošku učit plést hladce a sama se pustila do velkého krajkového šedého šátku z bambusu, který už by byl hotový, kdyby mi na poslední chvíli nedošlo klubíčko. O Vánocích koukám na spoustu pohádek a užívám si pohodu.
Zdroje:
články na mém blogu
deník
http://kultura.zpravy.idnes.cz/sherlok-na-novy-rok-0o8-/filmvideo.aspx?c=A151230_140207_filmvideo_spm
Žádné komentáře:
Okomentovat