Jak se mít špatně, když se máte dobře?

Osvědčeným způsobem je hledat maličkosti, které by vás mohly iritovat. Třeba já postrádám foťák. V létě jsem se rozešla s dlouholetým partnerem, který ode mě kdysi dostal foťák dle svého přání, ale nějak moc nefotil a ani se mu nechtělo vyrážet na výlety. Ale foťák mi půjčoval, takže jsem si zvykla, že ho skoro pořád mám k dispozici.  

A teď když někam jedu – Ateliéry (DOA), nebo jenom jdu na výletík (Botanická zahrada) či jinou akci (Setkání s Vlněnými sestrami), nemám čím fotit. Oslovila jsem pár lidí, jejichž názoru si cením (pokud jsem na Vás zapomněla, neváhejte mi napsat, nejspíš jenom nevím, že se v této oblasti vyznáte) a… nedozvěděla se vlastně nic. 

Jeden říká, že je lepší pořídit si opravdový foťák, druhý zase, že bych víc využila chytrý telefon, kde můžu mít i internet, mapy, aplikace. Třeba bych mohla psát blog na cestách. Jo, jednou rukou, palcem tam na té klávesnici. To určitě!

Pro chytrý telefon hovoří to, že je moderní. Má ho kdekdo a sem tam je neocenitelný pomocník. Právě třeba ty stažené off-line mapy by se mi mohly hodit, když zase někde zabloudím (jako u Botanické zahrady). Na druhou stranu právě zmiňované bloudění u Botanické zahrady bylo jen polovinou problému, protože ten autobus, který i podle jízdního řádu vypadal, že jede tam, kam má, končil u ZOO. Kromě map jsou již zmiňované aplikace a web. No, vlastně uvažuji, že si internet pořídíme domů, takže tím pádem ho nepotřebuju v mobilu. Stejně dost často není tam, kde by ho člověk případně chtěl. A vůbec, není špatné být někdy off-line. I ohledně toho domova jsem váhala. Protože než pomalý internet, je lepší žádný, se kterým se člověk aspoň nevzteká. A má víc času na jiné aktivity než brouzdání, kterému se dá tak snadno podlehnout. Na druhou stranu, tenhle článek bych mohla publikovat hned teď v sobotu, když ho píšu. A nemuset čekat na úterý, až se zase připojím. Mít chytrý telefon pro mě není žádným přínosem. Ano, půjčuji si ho velice ráda na kešky, v zoufalství si na něm něco najdu na webu, ale jinak po něm netoužím a ani nemám pocit, že by byl přínosem. Zdají se mi velké, těžké, baterka nic moc nevydrží – můj maličký, lehký, „hloupý“, je schopen vydržet deset dní, když si s ním moc nehraji (= telefonování či sms) – a ani nejsou moc krásné. Takovej šutr do kabelky. Na druhou stranu si ho možná přece jen někdy budu muset pořídit – společnost mě donutí svým posedlým umisťováním QR kódů a aplikací nutných k používání některých služeb. Už teď je problém zakoupit si jízdenku na vlak či FlixBus, nebo objednat Uber. Takže pokud ho opravdu musím mít, byla by to úspora peněz mít jen jeden stroj místo dvou. Jeho jedinou předností je snad jen to, že ho má člověk skoro pořád při sobě (jak kdo, že? ;-)), a tak může kdykoliv fotit momentky. Nemusí si speciálně tahat s sebou foťák. Na druhou stranu, když pojedu na dovolenou a budu mít mobil zároveň jako foťák, mohlo by se mi stát, že když si ho vybiju kvůli přílišnému focení, což není zase tak obtížné dosáhnout, budu najednou bez mobilu. A kdyby se něco stalo, nemůžu si přivolat pomoc, najít náhradní spoj, ani zobrazit mapy. A nerada bych část dovolené nefotila jen proto, abych si šetřila baterku. Jistě, toto se dá do určité míry řešit powerbankou, ale to už mi pak připadá skoro stejné jako tahat dva samostatné stroje rovnou.

U foťáku předpokládám, že za stejné peníze dosáhnu lepšího výsledku. Na druhou stranu kdekdo mi dnes tvrdí, že mobily fotí stejně kvalitně. Už jsem se trochu zvykla ptát na cenu. Jeden kamarád mi řekl, že foťák pod třicet tisíc nedává smysl. Jiní zase uvažují o mobilu nejméně za patnáct tisíc. Já se svým odhadem pohybovala kolem pěti tisíc, maximálně deset, ale to zase s předpokladem, že mi daná věc nejméně pět let vydrží bez problémů, jako již zmiňovaný foťák, který jsem vrátila původnímu majiteli.

Až vás tedy příště bude něco žrát, jako mě momentální nevlastnictví foťáku, zamyslete se nad tím, jestli je to opravdu takový problém a vážně se máte špatně, nebo je jenom jeden detail ve vašem životě trochu problémovější. Když si tohle uvědomíte, budete najednou zase o krok blíž k řešení.