Slovinci si právem stěžují, že přes jejich zemi jen projíždíme k moři do Chorvatska. Oni to zrovna s mořem moc nevyhráli.
No, řekli jsme si, že už jsme tam několikrát chtěli vyrazit a nikdy to nevyšlo, tak dneska se tam podíváme. Zastavíme se v Lipici a prohlídneme si slavné koně Lipicány. Protože v tématu koní jsem naprostý začátečník, dovolím si zkopírovat z Wikipedie [1] kousíček toho, co si pamatuji z prohlídky v angličtině: „Počátky chovu těchto koní sahají do 16. století a do slovinské vesnice Lipica, podle níž nese celé plemeno své jméno. Rok po založení hřebčína v Kladrubech rozhodl císař Rudolf II. roku 1580 o založení dalšího chovatelského centra v Lipici nedaleko Terstu u Jadranu.“ K vesnici jako takové doplním, že jsme vyzkoumali, že se jmenuje podle lípy, což je slovinský národní strom (stejně jako náš).
Lipicáni jsou zajímaví tím, že jsou bílí. Ale jejich hlavní předností je mimořádná učenlivost. „Plemeno Lipicánů bylo vyšlechtěno křížením koní z oblasti Krasu spolu se španělskými, arabskými a neapolskými koňmi. ... Zajímavostí je, že hříbata mají tmavou barvu, zbělají až kolem 7. až 10. roku. Koně tohoto plemena se dožívají až 30 let.“
 |
| Lipicáni při jídle |
 |
| Koník na procházce |
 |
| V areálu se můžete (za poplatek) svézt kočárem |
„V areálu najdete historické i nové stáje, cvičební arénu, jízdárnu, hospodářské budovy, ale také kostel z 16. století zasvěcený sv. Antonínovi – patronovi stád. Celé panství obklopují bujné listnaté lesy a rozsáhlé bílé ohrady sloužící jako výběhy pro koně.“ [2]
„Velký rozvoj zažil hřebčín v první polovině 18. století za císaře Karla VI. Plemeno Lipicánů bylo nicméně vyšlechtěno až za vlády Marie Terezie. Habsburkům hřebčín patřil až do roku 1918, poté připadl Itálii. V roce 1943 byli všichni koně ustájeni dokonce u nás, konkrétně na Šumavě v Houstoni.
Pro veřejnost se hřebčín otevřel v 60. letech, nicméně potýkal se s problémy, které pozdější rozpad Jugoslávie ještě umocnil. Od roku 1996, kdy se stal hřebčín veřejnou institucí, došlo k mnoha opravám. Dnes se tu chová cca 400 koní.“ [2]
 |
| Ve stáji |
 |
| Stájové stání |
V hřebčíně Lipica si můžete prohlédnout stáje a prostory chovu. Prohlídku můžete absolvovat ve slovinštině, němčině, angličtině a italštině.
Můžete si zaplatit jízdu na koni, v bryčce a nebo si užít třičtvrtěhodinovou ukázku Klasické jezdecké školy, která se koná od dubna do října každé úterý, pátek a neděli. Smůla, byli jsme tu ve špatný den. A také se můžete podívat na drezuru, kde vám předvedou krok, klus a cval.
Otravná byla akorát ženská, které tam brečelo dítě (snad ještě mimino) a ona ho nevzala pryč, ačkoliv tím rušilo celý výklad.
Pamatujete na zmínku o kostele svatého Antonína v areálu hřebčína? Tak to je on.
 |
| Kostel sv. Antonína zvenku |
 |
| A uvnitř |
 |
| Na procházce po areálu obdivujeme krásného Lipicána... |
 |
| ... srandovně se hrabe v zemi a něco tam vykusuje |
Slibované muzeum kočárů znamená, že za sklem budovy mají asi sedm kočárů. Takže nejdou ani moc vyfotit, ani si moc prohlédnout.
 |
| Stylová kašna |
A ještě pár fotek bílých koní...
V průvodci na netu píší, že v okolí najdeme řadu krásných jeskyní. Něco podobného nám řekl i mladý pár, který se nám snažil poradit s placením parkovného pomocí aplikace. Peklo! Vůbec nám to s tím nešlo. Ale oni byli úžasně milí. Ještě jednou děkujeme. Jo, a byli to Češi, což nám dost usnadnilo komunikaci. Naštěstí jsme našli parkovací automat, s kterým jsme se v pohodě dorozuměli. No a o té jeskyni si povíme zase příště.
[1] Lipicán, Wikipedie, 29. 7. 2024, cit. 5. 11. 2024, https://cs.wikipedia.org/wiki/Lipic%C3%A1n
[2] Hřebčín Lipica, Objevuj Slovinsko, stáří článku min. prosince 2019, cit. 5. 11. 2024, https://www.objevuj-slovinsko.cz/lipica/
Žádné komentáře:
Okomentovat