Zítra má přijet bagr. Budou nám dělat hromosvody na hospodářské budovy. Na ostávačce už ho máme. A musím říct, že jsme se hned cítili lépe, když byla někdy před týdnem ta velká bouřka. Solární elektrárna by prý totiž mohla blesky přitahovat. Navíc bydlíme na kopci. I když je vedle nás jeden (či více) větší dům, určitě nechceme vyhořet.
Možná si říkáte, proč sem pletu bagr, když mám psát o mangoldu. Vtip je v tom, že můj letošní nový záhonek s dýněmi, čínským zelím a bůhví čím vším možným, co nevzešlo, nebo to sežrali slimáci, má na sobě jenom mangold. Asi pět rostlinek, ze kterých by se postupně měly sklízet listy na špenát, do salátu a podobně a řapíky těch listů používat třeba jako chřest. S bulvou se asi nic dělat nedá. Nebo jsem to nikde nenašla. Prý je příliš dřevnatá. Ale kozy si s tím jistě poradí.
Jenže tenhle záhonek je přesně tam, kde bude ležet podzemní část „drátu“ hromosvodu. Takže dnes musí úroda ze země, protože zítra se tu bude řádit.
Manžel mi rýčem vyrýpne jednotlivé rostlinky, já jim odřežu řapíky i s listy a večer budu dělat špenát. Zítra se pustím do nakládání řapíků. Na to, že je to jen pět rostlinek mám co dělat a zabiju tím dva večery.
Žádné komentáře:
Okomentovat