Chov koz v chlévě má svá úskalí. Kromě toho, že se nenapasou a musí se jim denně nosit jídlo a pití k snídani a k večeři, tak se i blbě fotí. Takže omluvte méně kvalitní fotky. Ale ty jejich výrazy vám to snad vynahradí. ;-)
 |
| Melinda s malou rohatou |
Mláďata jsem letos nějak nestihla pojmenovat, ale je to jedno. Jak jsou všichni spolu pohromadě, snadno je rozeznáme, pochytáme, ostříháme jim paznehty, prohlédneme je a podobně. Zkrátka co je třeba.
Jenom mě mrzí, že už jsou po smrti oba původní majitelé Melindy. Samozřejmě, byli to starší lidé a nějaký pátek už ji máme doma... Koukám, že jsme si ji přivezli 16. prosince 2022, to není tak dlouho, jak jsem si myslela. Ještě že jsem o tom psala ve vánočním deníku (zde). Jak říkám, sice to byli starší lidé, ale nečekala bych, že se stihnou zbavit zvířátek tak krátce před smrtí. Už jsem vám říkala, co si paní přála? Abychom ji měli do chovu a ne na jídlo. No vidíte a my už od ní opravdu máme druhým rokem kůzlátka.
 |
| Kozí bráchové |
 |
| Ušatka, co nechtěla pít od mámy, když byla úplně malinká, a pak se nám málem mlékem utopila |
 |
| Pod bradou vidíte zvonečky, které mají obě naše kozy |
Žádné komentáře:
Okomentovat