Tenhle víkend se mi celkem povedl. Aspoň myslím. Sice je fakt, že tento článeček píšu v neděli ráno a vy si ho přečtete nejdřív v pondělí, ale stejně mám takový túšo, že jsem toho stihla celkem dost.
Do bločku, kterej si vede spousta lidí a každý mu říká jinak (třeba blbovníček), jsem si napsala, že za víkend chci stihnout udělat ošklivá témata do informatiky. No jo, bakalářský zkoušky se blížej a já si pořád ještě nevybrala předmět, ze kterého hodlám státnicovat. Není to zrovna snadná volba, jeden je horší než druhej. Zvolila jsem nejmenší zlo – informatiku, ta mě totiž baví.
Jenže jedna věc je něco mít ráda a druhá dobře to umět. Už nejednou se mi stalo, že mi mnohem líp šlo to, co jsem nesnášela. Takže si chci vypracovat témata, abych si ujasnila, že vím, co se pod kterým asi tak může skrývat. Hned třetí téma mě dost zarazilo. „Aplikační programové prostředky“, co tím asi tak může být myšleno? Procházím všechny sešity, učebnice, zkrátka všechno co mám a nikde tento výraz nenacházím. Kamarád Google zná taky jenom aplikační programové vybavení. (Kdybyste někdo věděl, co k tomu asi tak patří, stačí písnout, budu moc vděčná:).)
Tak jsem se do toho vrhla a procházím celou učebnici. Snad ji zvládnu dodělat, abych ji s sebou zase nemusela vláčet. Kromě toho počítám příklady z jednoho hnusnýho předmětu. Doteď jsem se totiž silně ztrácela a fakt nechápala, jak tam učitel vždycky získal ten podivnej výsledek. Obvykle jsem vůbec netušila, co s příkladem mám dělat, a když jsem náhodou tušila, byl správný výsledek naprosto jiný.
Kupodivu jsem si nad tím doma sedla, udělala jsem klof klof do kalkulačky a správnej výsledek byl na cestě. Tak nevím, v čem byla chyba. Asi jedem o cvikách moc rychle.
Celkem se těším na pondělí, i když mám školu od dvanácti do pěti a dál možná konzultaci bakalářky. Jako první totiž máme cviko, na který jsme dostali domácák. Poprvý mám pocit, že jsem ho udělala správně, tedy tak jak učitel chtěl. Tak jsem fakt zvědavá.
Zatím jsme měly s kámoškou pocit, že nemá smysl o hodině cokoliv říkat, protože ať řeknem jakýkoli nápad, vždycky je to špatně. Máme učitele, který moc nebere cizí názory, takže je to trochu těžké, ale snažím se do něj vcítit. Ne že bych chtěla myslet a být jako on, ale jednoduše proto, že pak budeme mít sami udělat nějakou seminárku a já bych měla dojít k závěrům, které se mu budou líbit. Přece jen hodlám dělat bakalářku ještě letos (pokud ji dokážu včas napsat, zatím mám jen deset stránek čistého textu).
Žádné komentáře:
Okomentovat