O víkendu si počasí uvědomilo, že se blíží listopad a spustilo program „Ošklivý podzim“. Pršelo, vítr foukal, až ohýbal nebo dokonce lámal stromy a v poledne v neděli padali kroupy jak z pohádky Sněhová královna. Praha byla chvílemi schovaná mlhou a chvílemi na ni na chvíli zasvítilo slunce, aby se hned za půl hodiny spustil takový liják, že jsem se málem tiskla zimou k topení. Hrozné, jak jsme my městský lidi zchoulostivělí. A to chci příští víkend trávit venku na turistice. Už mě i přítel – při pohledu z okna – nabádal, jestli nechci jít raději na Podzimní krajkářské trhy. „Vidíš, posílám tě utrácet za zbytečnosti,“ chlubil se vzápětí.
Ale já ho trošku podezřívám, že ví, jaký vliv na mě má dělání „inventury“ klubíků. Onehdy jsem se zmínila před kamarádkou, že jich mám trochu moc. Tipovala asi tři stovky. Lehce jsem přehnala a doporučila jí, aby to vynásobila deseti. Skutečné číslo zatím nevím, protože mám zaevidovanou polovinu jedné menší skříně… a jsem na dvě stě padesáti. Ale stejně je to spíš orientační seznam pro plánování projektů a kombinování přízí podobné tloušťky a tak, protože není klubík jako klubák. Nejlehčí má 25 gramů a nejtěžší 200 gramů, přitom váha není ani tak rozhodující, protože některé nejlehčí (pětadvacetigramové) mají až 210 metrů, zatímco padesátigramové třeba jen 85 metrů a počítejte na svetr tak 1000 metrů. Tohle množství má celkem 12,650 kilo a 47,267 kilometrů. Průměrné klubíčko tedy váží 51 gramů a měří 190 metrů, což by asi tak i odpovídalo. Jsem zvědavá, co s mými statistikami udělá zaevidování krajkových přízí, které zákeřně váží málo, ale zato leckdy mají 400 i více metrů v jednom klubku. Miláčkem je například Laceball od Schoppelu, který má na sto gramů 800 metrů.
Ale chtěla jsem psát hlavně o Halloweenu.
Žádné komentáře:
Okomentovat