sobota 23. července 2022

V sobotu do Sopot

Vstáváme ve čtyři, i když manžel původně chtěl o hodinu dřív. Vyrážíme v 5:15. Máme s sebou 4000 Kč směněných na zloté při nepříliš výhodném kurzu 5,4 Kč za 1 zlt. Dle internetu by to mělo být spíš 5,22 Kč, ale vzhledem k tomu, že nebylo tak úplně jednoduché je sehnat, byli jsme rádi i za to. Na internetu jsem si totiž našla, že je třeba mají v Monetě na Dejvické, jenže jim zrovna došly.

Z Prahy jedeme přes Liberec, Zawidów, Zgorzelec a dál. V 7:33 už jsme na benzínce v Polsku. Chceme brát benzín, ale s dvouzubou paní nevábného vzezření není řeč. Umí jen polsky a nedokážeme z ní vytáhnout, jestli značka ON je normální benzín. Stojí to 7,60 PLN, Pb95 by stál 7,99 PLN, kdyby ho měli. Začíná pekelně pršet, ale za chvíli je po všem. Jen silnice je nepříjemně mokrá.

O kus dál je větší benzínka, chvíli trvá, než zjistíme, kam zajet s osobákem, napoprvé se totiž trefíme mezi TIR. Tady už tankujeme bez problémů. Platíme 7,59 PLN za litr. (Při cestě zpět  do ČR vybereme špatnou benzínku – zdá se, že ceny na dálnici s blížíce se hranicí už jen vzrůstají – a platíme 8 PLN za litr! A jsme samozřejmě naštvaní.)

Podivujeme se nad žlutými dopravními značkami, které jsou o něco menší než naše. Vypadají roztomile. 

Cestou přemítáme, zda byla postava černocha Massa Bob v americkém seriálu Kořeny, nebo Duchu Llana Estacada od Maye. Poznamenala jsem si to a pak si doma našla, že patřil do Mayovek (viz zde: http://mayovky.cz/postava/21). Pokud ho neznáte, má vskutku originální vyjadřování, asi jako my v angličtině: zkrátka mluví v infinitivech. Ne, že byste mu nerozuměli, jenom není úplně příjemné poslouchat ho dlouho.

Napadlo nás, že i přes Toruň bychom měli být na místě za sedm hodin. 

Potřebovali jsme si totiž ještě vyzvednout klíče a nebylo nám tak docela jasné, jak je to myšleno s boxem, ke kterému nám pošlou kód. Když jsme zavolali na ubytování sehnané přes booking.com, buď nám to nikdo nebral (rovnou to padalo do schránky), nebo nám slíbili, že v jednu odpoledne zavolají a pak nic. Nakonec jsme se v průběhu dne dovolali k někomu, kdo byl ochotný a schopný mluvit anglicky (a pochopit naši angličtinu a vyděšené dotazy). Paní nám vysvětlila, že nám pošle adresu. No bodejť bychom to chápali, když naprosto přesně víme, že jedeme do ubytování do Jana z Kolna 33. Tak proč nám bude posílat adresu? 

Celé to spočívalo v tom, že si na jiné adrese, než je naše ubytování, máme vyzvednout klíče. Je to v témže městě, asi 1,5 km daleko.

Na dálnici se tu leckde může jet až 140 km/hodinu, což je skvělé, protože jsou tu tak velké vzdálenosti, že se hodí, když to můžete prát, co to dá. Zajímavostí je, že mají dálnice zpoplatněné mýtnými branami, takže platíte jen za to, co skutečně najezdíte. Někdy je to vtipné, třeba jen patnáct korun, a kdybyste jezdili hodně, samozřejmě by vás mrzelo, že nemáte jako v ČR jednu dálniční známku a na rok klid.

U vesnice Rudki vidíme prostitutku s velkým kulatým deštníkem, černýma punčochama, židličkou a košíkem. Nebo to byla silně nalíčená prodavačka borůvek v minisukni se vzezřením Karkulky?

Ve vsi Wylatowo obdivujeme (kvůli dešti jen z auta a bez fotoaparátu) dřevěný kostel. Vesnice prý byla písemně zmíněna již v roce 1147. Nejcennější památkou je dřevěný kostel sv. Piotra a Pawla z roku 1761 založený Michałem Kosmowskim, opatem kláštera v Trzemeszně (vysvěcen 1793). Chrám je trojlodní na původních základech z polního kamene. Baziliková dispozice je vzácná pro dřevěné chrámy Kujavy a Velkopolska.  Byl postaven v barokním slohu, kostrbaté konstrukce, pokrytý keramickými dlaždicemi (prostými, dvouvrstvými na vápennou maltu).  Štít je lemován dvěma věžemi zakončenými barokními plechovými kupolemi s lucernami. Loď a kruchta jsou zastřešeny jednohřebenovou sedlovou střechou, nad loděmi a kaplemi jsou samostatné pultové střechy. Fotografie viz zdroj [1].

Latkowo. Vpravo od silnice je letiště plné vojenských vrtulníků.

Poblíž Glinki je vpravo kruhový hřbitov a vojenský prostor v lese. Ale není tam vidět kvůli stromům. Po levé straně se nachází zajímavý kostel, jak lázně s kolonádou.

Zdroje:

[1] Damian Rybak, Wylatowo – jedyna drewniana świątynia o architekturze bazylikowej, https://pojezierze24.pl/atrakcje-turystyczne/wylatowo-jedyna-drewniana-swiatynia-o-architekturze-bazylikowej,909, cit. 2. 8. 2022

Žádné komentáře: