Po 30. 12. zpátky do Prahy
Před časem jsem se měla objednat k doktorce na vyšetření, ale přes Vánoce jsem se jí nemohla dovolat, tak jsem si říkala, že jí raději písnu mail, aby se mnou případně počítala a vymyslela mi co nejdřívější termín, až se jí to bude hodit a já na to nemusela každý den myslet. Jenže ona mi napsala, že mám přijít na silvestra. Do Prahy!
Ach jo. Pořád jsem tak nějak nemocná, chrchlavá a mám se táhnout do Prahy místo toho, abych odpočívala. A navíc mi to rozštípne volno. Mám se pak zase vracet k rodičům, nebo už zůstat v Praze?
Na první lednové dny jsem si vzala háóčko, takže jsem mohla zůstat u našich až do 6. 1. 2025. A užít si domácí pohodu, vzpomínky na dětství, teplo z kamen, povídání s rodiči a živý vánoční stromeček.
HO [háóčko] = nesprávně česky používané „home office“. Správně anglicky by se to řeklo „working from home“ nebo „remote work“. Když Angličanovi řeknete „home office“, budete mluvit o ministerstvu vlády Spojeného království, které se zabývá například spravedlností a pravidly pro lidi z jiných zemí vstupující do Spojeného království. V lepším případě pochopí, že mluvíte o místnosti, kde doma pracujete. Tak bacha na to. V Čechách to nicméně chápe snad každý.
Nakonec jsme se s manželem dohodli, že dnes pojedeme společně zpátky do Prahy (místy jsme ještě viděli drobné kupky sněhu), zítra si dojdu k doktorce a pojedu zase vlakem zpátky. Taková trochu magoriáda, ale proč se okrást o volno, když k tomu všemu bude ještě manžel v práci?
Út 31. 12. silvestr (se píše s malým s, pokud to není jméno člověka)
Rozesmálo mě, když mi zamával dědík řídící tramvaj. Nevím. proč. Prostě jsem jen vystoupila a čekala, až odjede, abych mohla přejít silnici. On si tam sundávala bundu nebo se ještě s něčím vrtal. Možná ho potěšilo, že čekám a nelezu mu pod kola. Každopádně mi to zlepšilo náladu.
Ve výsledku tak fungovala i návštěva doktorky, protože vždycky je lepší mít ji za sebou než před sebou. Poslední dobou se vždy směju tomu, jak se moje nálada diametrálně změní i po pouhém braní krve. Mám nefalšovanou radost, že je to za mnou a vždycky z ordinace odcházím s úsměvem. A i se sestřičkou si povídám jako bychom byly kámošky, zatímco když tam přicházím, vypadá to, že vstupuji do pohřební síně.
Zaujal mě text na dveřích ordinace:
V deníku jsem si omylem udělala malou hádanku. Jaký projekt jsem mohla nahodit právě na silvestra a na 75 ok? Poznamenala jsem si, že místo tlustší příze používám tenčí, ale jinak nevím. A ať hledám, jak hledám, nemůžu si vzpomenout. Snad to budu mít někde vyfocené, nebo si vzpomenu. Teď hledám i kabel k foťáku, takže si fotky nemůžu stáhnout a prostudovat.
Koukám na pohádky a pletu. Špatně mi bude ještě dlouho, tak tu o tom ani nebudu každý den psát. To jen abyste věděli, že cca týden po návratu do Prahy, odhadem nějakého 13. 1. 2025, jsem to už nevydržela, objednala se k doktorce a šla jí předvést svůj kašel. Hodně se teď mluví o černém kašli a já bych ho nerada měla a chodila s ním do práce.
Vyšetření ukázalo, že je to ze zadní rýmy, kterou nejde vysmrkat a teče mi do krku (fuj!). Doktorka si mě poslechla, osahala uzliny, sestřička mi vzala krev na CRP a pak mi doporučila jenom hodně pít a cucat nějaké mentolové bonbony, abych měla v puse dost slin. Postupně se to zlepšovalo, až jsem zase začala normálně spát bez dusivého kašle a zůstala mi jen taková nějaká lehká rýma, jako má manžel celou zimu.
Večer jsme koukali (jak důchodci) na zábavný pořad v televizi. Jelikož jsem nějakého toho Lovce s hádáním a výhrou jdoucí na charitu viděla poprvé, docela mě to bavilo. A Zedníčkem uváděná show byla taky celkem prima. Sice mi to nepřipadá adekvátní věku, ale vzhledem k tomu, že většina mých přátel je nepoužitelných kvůli malým dětem a manžel je v práci a já nemocná, moc toho člověk nevymyslí. Moji rodiče v mém věku chodili pařit na silvestrovské zábavy! Byli fakt hustý! Já už jsem na to skoro líná.
St 1. 1. 2025
Konečně jsem zase jednou vytáhla foťák a udělala snímeček. Je to samozřejmě dáno tím, že byl tak nádherný západ slunce.
 |
| Západ slunce a špetka sněhu |
Čt 2. 1. 2025
Kámoška mi na Instagramu (nevím přesně který den) poslala odkaz na návod pleteného svetru s kočkama. Chvíli jsem váhala a odolávala, ale byl tak nádherný, že jsem se nakonec rozhodla, že ho opravdu nutně musím mít. Vidím to sice až tak na příští zimu, ale určitě si ho upletu!
Jak píše autorka, zdálky opravdu vypadá jako elegantní klasický vyplétaný svetr s kruhovým sedlem a až když přijdete blíž, zjistíte, že ten vyplétaný kruhový vzor jsou ve skutečnosti sedící kočky.
Pá 3. 1. 2025
Nahazuju nový projekt – lednový ponožky do Klubu anonymních ponožkoholiků (Sock Knitter Anonymous, kdybyste ho hledali na Ravelry) – ale už předem vím, že je do konce února uplést nestihnu, protože se zdají být opravdu náročné a jako faktická výzva. Ale výzvami přece rosteme, tak nebudu plést jednoduché hladké vanilky! Ještě se k ním dostanu na blogu o tvorbě, ale teď nemá smysl fotit jenom žlutý lem. Jen abych vám je přiblížila, tak to budou ryby plavající ve vodě a nahoře budou jakoby na hladině vyšité žluté spadané lístky ze stromů. Vyšité ale jenom vypadají, ve skutečnosti se tam příze zatkává speciální technikou roosimine, kterou jsem „vyšívala“ manželovi stejnojmenné ponožky. Doporučuji kouknout sem, kde je mám vyfocené.
So 4. 1. 2025
Večerní procházka za světýlky.
 |
| Stromek s kostelem svatého Václava |
 |
| Osvětlený most |
 |
| Průchod zámkem |
 |
| Houbička |
 |
| Leknín na rybníce |
 |
| Sedátko s pěkně naklouzanou plochou před ním |
Žádné komentáře:
Okomentovat