neděle 15. listopadu 2026

Zřícenina hradu Chlum a keškolovení

Tak jsem zase jednou byla na Chlumu. Konečně můžu doplnit fotky k téhle zřícenině.

Zřícenina hradu Chlum

Jsem přesvědčená, že někde na blogu mám článek o motovyjížďce na Chlum. Byla to jedna z mých prvních, kdy jsem byla tzv. baťůžek. Tehdy jsem ještě ani neměla motorkářské oblečení. Ale nějak to nemůžu najít. A teď se mi tím nechce ztrácet čas. (Dítě spí a já můžu chvilku psát.) Mohlo to být třeba tak v roce 2013 až 2015. Možná doplním později odkaz, jestli se mi článek podaří najít. Nebo se můžete detektivní práci zkusit věnovat sami.

Teď jsme sem vyrazili keškolovit. Počasí stálo totálně za pendrek, samozřejmě pouze v případě, že chuť a vůni lékořice nemáte rádi! Sice nepršelo, ale foukalo tak nepříjemně, že jsem byla zase jednou vděčná, že jsem si vzala svou zimní bundu s kapucou. Tu, kterou mám z pracovních oděvů a náramně se mi osvědčila při podzimních a zimních cestách od autobusu domů. Sice se z ní oloupala koženka na všech paspulkách (já ji musela doloupat!), ale jinak je suprová. Taky co za pako dává koženku na pracovní bundu?

No nic, zpět k výletu. Byl to téměř čistý autovýlet kvůli počasí. Dítě jsem nechala hlídat babičce, protože nás (malou už od začátku října z DOA) trápí rýma.

Podzemí zříceniny skrývá několik sklepních prostor

Rovněž zajímavý je ale i pohled ven, připomíná mi jednu scénu z Barbariče
Při pohledu na východ ven na světlo jsem si vzpomněla na knihu Ohnivé znamení od Červenáka a sklepení, z něhož se Barbarič hrabal na světlo boží. Stejný pocit s trouchou úlevy jsem pocítila i já.

Lezu ven z podzemí a tvářím se, že mi to po tom listí vůbec neklouže

Vzhledem k dnešnímu počasí jsem fakt ráda, že jsem si vzala svou vlněnou čapku s ovečkama Baa-ble, o níž jsem psala zde. A od kamaráda upletený šátek Meadow Grass, o kterém jsem psala pro změnu tady. Zajímavé je, že navzdory tomu, že mám mraky šátků, do opravdové zimy pořád nejradši nosím tenhle. Je to tím, že je v něm zapleteno něco víc než jen vlna?

Pohled na hrad zezadu

Druhou kešku jsme lovili kousek od silnice. Zaujal mě nápis na rozcestníku: Nová Chraňbože, což je zaniklá sklářská huť.

Zaniklá sklárna Nová Chraňbože

A třetí byl křížek ve Staré Chraňboži. Výjimečně jsem si kešky i včas zalogovala. Ne jako ty srpnové, které mám zatím pořád jen offline poznačené.

Křížek v pozůstatcích lesa

Žádné komentáře: