Ani už nevím, jak jsem se k tomu dostala, ale zaujal mě letáček s kurzem Malování na hedvábí. Nejdřív jsem o tom jen tak pověděla příteli, ale on mi řekl, že pokud mě to vážně zajímá, měla bych to zkusit.
Trošku jsem nad tím popřemýšlela a rozhodla se, že něco takového prostě musím vyzkoušet. Těžko bych si mohla domů koupit hedvábí a patlat si to doma, jako kurz to bude lepší a když mi to půjde a bude to realizovatelné v domácích podmínkách, můžu si koneckonců další krásné šátečky vyrábět doma.
Na kurz v dubnu se mi už bohužel přihlásit nepodařilo. Bylo to jen pro šest lidí a evidentně je o takovéto ruční práce zájem. Ale milá paní mi po domluvě napsala, že další kurzy jsou začátkem a koncem května. Věděla jsem, že začátkem května mě čeká taková mírně vzrušující zkouška z předmětu, na kterém budu muset trochu zamakat, a tak jsem se napsala (asi tři týdny předem) na kurz poslední květnovou neděli.
Jenže jak jsem zjistila, když jsem celá nadšená přišla před obchůdek, tentokrát jsem se na kurz přihlásila sama a on se kvůli tomu nekonal. Ačkoliv jsem byla smutná a trochu i naštvaná, mluvila jsem s moc milou paní a ta mi ukázala, jak takové šátky vypadají a rovnou si mě zapsala na další kurz. Že je těsně před mýma státnicema? Ale to přece nevadí.
Mezitím tomu totiž ještě kámoška dala korunu, když mi z knihovny půjčila knížku o hedvábí. Knížka naprosto super! Kámoška ještě víc!!! Dozvěděla jsem se spoustu zajímavejch věcí (například že malování na hedvábí je v něčem velmi snadné - barvy se sami rozpíjí, takže se s tím nemusíte tak patlat jako s obrázkem na papíru, ale v něčem je to pěknej průšvih - např. to, že se pak musí nějak zafixovat, aby na té látce vydržely) a nadchla se pro tuto ruční práci ještě víc. Skoro jsem si až říkala, že kdyby to s tím kurzem nevyšlo, zkusím to doma na vlastní pěst, ale nechci riskovat zničené hedvábí a nákup drahých barev. Co kdyby mě to náhodou nebavilo?
(Kdybyste náhodou věděli o stránkách nebo knížkách zabývajících se touto problematikou, uvítám je v komentářích:).)
Trošku jsem nad tím popřemýšlela a rozhodla se, že něco takového prostě musím vyzkoušet. Těžko bych si mohla domů koupit hedvábí a patlat si to doma, jako kurz to bude lepší a když mi to půjde a bude to realizovatelné v domácích podmínkách, můžu si koneckonců další krásné šátečky vyrábět doma.
Na kurz v dubnu se mi už bohužel přihlásit nepodařilo. Bylo to jen pro šest lidí a evidentně je o takovéto ruční práce zájem. Ale milá paní mi po domluvě napsala, že další kurzy jsou začátkem a koncem května. Věděla jsem, že začátkem května mě čeká taková mírně vzrušující zkouška z předmětu, na kterém budu muset trochu zamakat, a tak jsem se napsala (asi tři týdny předem) na kurz poslední květnovou neděli.
Jenže jak jsem zjistila, když jsem celá nadšená přišla před obchůdek, tentokrát jsem se na kurz přihlásila sama a on se kvůli tomu nekonal. Ačkoliv jsem byla smutná a trochu i naštvaná, mluvila jsem s moc milou paní a ta mi ukázala, jak takové šátky vypadají a rovnou si mě zapsala na další kurz. Že je těsně před mýma státnicema? Ale to přece nevadí.
Mezitím tomu totiž ještě kámoška dala korunu, když mi z knihovny půjčila knížku o hedvábí. Knížka naprosto super! Kámoška ještě víc!!! Dozvěděla jsem se spoustu zajímavejch věcí (například že malování na hedvábí je v něčem velmi snadné - barvy se sami rozpíjí, takže se s tím nemusíte tak patlat jako s obrázkem na papíru, ale v něčem je to pěknej průšvih - např. to, že se pak musí nějak zafixovat, aby na té látce vydržely) a nadchla se pro tuto ruční práci ještě víc. Skoro jsem si až říkala, že kdyby to s tím kurzem nevyšlo, zkusím to doma na vlastní pěst, ale nechci riskovat zničené hedvábí a nákup drahých barev. Co kdyby mě to náhodou nebavilo?
(Kdybyste náhodou věděli o stránkách nebo knížkách zabývajících se touto problematikou, uvítám je v komentářích:).)
Žádné komentáře:
Okomentovat