Už je to tak. Celých 10 let. Přesně včera.
Je to málo? Nebo moc?
Kdybych vám řekla, že mám desetileté dítě, řekli byste si, že je ještě malý a co má všechno před sebou. Ale když to vezmete na dny, tak je to docela pecka. Celých 3 653 dní, tedy 87 672 hodin, 5 260 320 minut. (Komu se to nezdá, tak 2008, 2012 a 2016 byly přestupné roky. ;-))
V úterý 11. dubna 2006 v 18:35 jsem napsala první článek na blog. Tehdy byl Blogger samostatný a v angličtině. Začátky byly náročné – ono ani dnes to s angličtinou nemám tak zázračné, jak bych si přála, ale dělám na tom. A víte co? Blogovat mě pořád baví. I když se za tu dobu změnilo mnohé, tohle stále zůstává.
Mimochodem, protože jsem trochu nasákla čísly a statistikou, spočítala jsem si, že mám publikováno přesně 1 700 článků, to znamená skoro půl článku denně, jinými slovy že co 2 dny a tři hodiny jsem napsala článek po celých deset let. A to je fakt hustý.
A tak jsem si k dnešním krásným kulatým narozeninám nadělila dáreček. Sice se mi ho nepodařilo zabalit, ale to nevadí. Zároveň jsem udělala něco pro sebe neobvyklého – koupila jsem si vzor na pletení šátku a k tomu celý v angličtině a na Ravelry. Tak trochu jako výstup z komfortní zóny a neustálé začínání něčeho nového. Jako důkaz odvahy.
Pokud mě pozorně sledujete. Určitě již dobře víte, že jím nemohlo být nic jiného než Exploration station od Stephena Westa.
Psala jsem o něm v článku Šátky, na které mám chuť. A tady je první video k šátku, kdyby do toho chtěl jít někdo se mnou. Už se těším, až nahodím. O Stephenovi jsem se alespoň zmínila v článcích:
A podruhé si ho možná upletu taky z duhového klubíka...
A podruhé si ho možná upletu taky z duhového klubíka...
2 komentáře:
blahopřeji.
Děkuji. Jenom teď to trochu flákám a mrzí mě to, protože mám pár krásných fotek a zážitků z Blatné a Žďáru nad Sázavou.
Okomentovat