V rámci třicetidenní výzvy jsem se rozhodla uspořádat narozeninovou oslavu. Ale moc to nedopadlo. Jednak jsem si na plánování neudělala tolik času, kolik jsem měla v úmyslu, jednak jsem neměla chuť kreativně vymýšlet nějaké novinky jako třeba občerstvení v italském stylu jako vloni, nebo retro párty, beauty párty s líčením, česáním a pleťovýma maskama.
Nakonec bylo super, že jsem nachystala jen jednoduché standardní občerstvení v podobě chlebíčků a koupeného medovníku. I tak mě dost mrzelo, že z pěti lidí nakonec dorazili jen dva.
Jeden byl omluven předem, druhý prý také, dalšímu nebylo dobře a z velké párty se rázem stalo rodinné posezení. I přes značné zklamání na mojí straně jsem si príma zapařili společenské hry a bylo to vlastně fajn.
Akorát odpověď na otázku: „Co všechno jste museli udělat pro to, aby se večer povedl?“ Zní NIC, protože všechny moje záměry byly zhaceny.
2 komentáře:
To mě moc mrzí. Snad to jiná párty vynahradila/dí.
Jojoo, vynahradilo. Díky. :-) Ještě čekám, jestli zdědím šatičky. Měly totiž fakt dokonalé barvy, i když mi možná slušely míň.
Okomentovat