V práci jsme dostali ve čtvrtek volno, a tak jsme mohli s přítelem vyrazit na velikonoční dovolenou do Blatné. Tak trošku alibisticky jsem nic nesháněla a nezařizovala, ale ono je vždy lepší, když jednu věc dělá jeden člověk, protože pak ví, co udělal, jak a kde co má.
Já měla na starosti jídlo a nějaké detaily k výletům. Naplánovala jsem toho pochopitelně kvantum, kupodivu jsme skoro všechno stihli a dokonce přidali i leccos navíc. To by byla spolu s počasím ta pozitiva, plus taky jsme si užili dost legrace, ale o tom později. K negativům bych zařadila snad jen to, že jsme praktikovali v podstatě jen autoturistiku, což je sice velice pohodlné, ale člověk tak nějak zakrní a nenadýchá se toho krásně čistého venkovského vzduchu. A taky to není nic moc pro lidi, kterým je v aut dost často blbě.
Ubytovali jsme se v Blatné na kraji vsi u rybníka Sladovna u paní Marie Kuřákové. Ačkoliv jsem ze jména neměla právě radost – třeba opravdu kouří? – ubytování spolu s paní majitelkou bylo příjemné a pohodlné. Dvě klasické otvírací postele, skříň, dřez se skříňkami s minimem až žádným nádobím, stůl, dvě židle, na chodbě plynový vařič, mikrovlnka, lednice a mrazák, zvlášť zamykací koupelna s vanou a nezamykací záchod. V pokoji i koupelně se každý večer opravdu hodně topilo, takže žádný chladný odchov, ale příjemné útulno. Takže za mě dobrý. A k tomu jsme první den viděli na poli čápa. Asi třetí den nedaleko pospával chlap ve spacáku, ale na bezdomovce vypadal slušně. Jen mě překvapilo, že se mu chce v té zimě.
Já měla na starosti jídlo a nějaké detaily k výletům. Naplánovala jsem toho pochopitelně kvantum, kupodivu jsme skoro všechno stihli a dokonce přidali i leccos navíc. To by byla spolu s počasím ta pozitiva, plus taky jsme si užili dost legrace, ale o tom později. K negativům bych zařadila snad jen to, že jsme praktikovali v podstatě jen autoturistiku, což je sice velice pohodlné, ale člověk tak nějak zakrní a nenadýchá se toho krásně čistého venkovského vzduchu. A taky to není nic moc pro lidi, kterým je v aut dost často blbě.
Ubytovali jsme se v Blatné na kraji vsi u rybníka Sladovna u paní Marie Kuřákové. Ačkoliv jsem ze jména neměla právě radost – třeba opravdu kouří? – ubytování spolu s paní majitelkou bylo příjemné a pohodlné. Dvě klasické otvírací postele, skříň, dřez se skříňkami s minimem až žádným nádobím, stůl, dvě židle, na chodbě plynový vařič, mikrovlnka, lednice a mrazák, zvlášť zamykací koupelna s vanou a nezamykací záchod. V pokoji i koupelně se každý večer opravdu hodně topilo, takže žádný chladný odchov, ale příjemné útulno. Takže za mě dobrý. A k tomu jsme první den viděli na poli čápa. Asi třetí den nedaleko pospával chlap ve spacáku, ale na bezdomovce vypadal slušně. Jen mě překvapilo, že se mu chce v té zimě.
P. S.1: Takže velikonoční články letos nebudou. Ale když si vyberete v levém panelu příslušný odkaz, můžete si přečíst 17 článků věnovaných tomuto tématu, což by vaše touhy mohlo prozatím uspokojit. Nebo můžete jít přímo na rozcestník Velikonoce – obsah. Brzy plánuji další a nové články, takže na Velikonoce si už ani nevzpomenete.
P. S.2: Mimochodem nový státní svátek považuji za super věc, protože si tak můžete každý rok krásně naplánovat dovolenou. O důvodu jeho vzniku mám nemalé pochybnosti a mám-li to říct naplno, tak je pěkná blbost dělat státní svátek v den umučení někoho, v koho většina lidí nevěří. To už bych raději udělala z recese den volna jako oslavu narození Cimrmana.
P. S.2: Mimochodem nový státní svátek považuji za super věc, protože si tak můžete každý rok krásně naplánovat dovolenou. O důvodu jeho vzniku mám nemalé pochybnosti a mám-li to říct naplno, tak je pěkná blbost dělat státní svátek v den umučení někoho, v koho většina lidí nevěří. To už bych raději udělala z recese den volna jako oslavu narození Cimrmana.
Žádné komentáře:
Okomentovat