Dýně sklízejte za slunečného a suchého dne

Pěkně se rozrostly!

Ano, máte pravdu, konečně jsem se dostala k tomu, že jsem začala googlit co s dýněmi. Tentokrát ne recepty, ale kdy je mám sklízet. Následovalo hluboké zklamání (viz nadpis). Hlásí asi deset dní deště a já podle oschlé stopky vidím, že některé moje dýně jsou zralé. Nebo si to aspoň myslím. Ze zoufalství aspoň vypleju kopřivy, kterým se mezi nimi velice daří. 

Zjistila jsem zajímavou věc, a to, že čím víc se matlám s kopřivama, tím míň mě pálí. Za ty dva roky na statku je to dobře poznat. Ne, že bych je trhala holýma rukama a bylo mi to jedno. Ale dřív jsem si nedokázala spálení od kopřivy přestat škrábat a samozřejmě jsem pak měla po nohách různě boláky. Teď, když se spálím, přejdu to úšklebkem jako když byly vloni plné noviny denních počtů nakažených a skandálních titulků. Už si na to člověk prostě zvykl.

Letos jsem zahrádkaření na blogu moc prostoru nevěnovala, tak jenom stručně popíšu, že dýně pěstuji na stejném místě jako vloni – kompost za stodolou se mi parádně osvědčil. Protože letos hodně prší, nemusím se ani obtěžovat zaléváním, jen párkrát jsem jim přidala vláhy, zejména těm, které jsou na druhé straně kompostu z vykydaného kozího chlívku (na jaře), kde jich je jenom pár a neudrží si tolik vláhy.

Zajímalo by mě, jestli by takhle pěkně rostly i cukety, které mám ráda především nakrájené na tenké plátky a osmažené jako chipsy. A taky jestli mi vyrostou dva druhy dýní, když mají tolik odlišné listy.

Dva druhy listů = dva druhy dýní?

29. 8. 2021 Celé dopoledne tak nějak svítilo slunce, tak jsem se rozhodla aspoň čtyři největší dýně se žlutýma stopkama sklidit. V tu ránu začalo pršet!