Tak jsem si pro dnešek vymyslela něco nového a zrovna se z toho něco nového stalo. Cca před čtrnácti dny jsem si koupila hrušku a kdouli. Říkala jsem si, že zkusím něco nového a zároveň budu mít nějaké ovoce. Hrušku už jsem zdlábla, ale na kdouli jsem pořád nějak neměla chuť – zdála se mi jakási tvrdá a velká. Až dnes přišla její chvíle. Umyla jsem ji a zakousla se do ní. A ejhle. Byla tvrdá a chutnala dost nic moc.
I když už krásně zežloutla, zdála se mi dost kyselá a taky mírně trpká. Zaváhala jsem a ještě si párkrát kousla. Přece ji rovnou nedám kozám!
A pak mě napadlo, že si vygooglím, jak se jí kdoule. A hned jsem byla doma. Zasyrova se obvykle nejí. A když, tak po sklizni (cca v tuto dobu) počkáme 6 až 8 týdnů, pak budou kdoule měkčí. Ale stejně se musí oškrábat.
Rychle jsem vyhledala co s tím. Povařením se chuť spraví a výborně se hodí do jablečných marmelád. Prý se s ní kdysi provonívaly místnosti nebo šatník. No nevím. Po rozkrájení sice voněla pěkně, ale vcelku jsem z ní nic necítila.
Milou kdouli jsem tedy nakrájela na malé kostičky a rychle naházela do vody, aby mi nezhnědla, což byl i oproti jablku docela fofr. Přisypala jsem trošku skořice a zlehka povařila doměkka. Po vychladnutí jsem přidala med a po večeři jsme měli lahodný, mírně kyselý dezert.
Žádné komentáře:
Okomentovat