Musím říct, že se dost těžko píše seriál Na statku, když teď bydlím jinde. Ale znáte mě, určitě něco vymyslím. Tak třeba můžu začít tím, že nám ještě dozrávají rajčata. Minimálně o víkendu jsme ještě sklízeli! A ne zrovna málo. Moje nejoblíbenější jsou malé plody, které se dají inteligentně a elegantně konzumovat a zpravidla mají výraznější chuť než ty vodové velké příšery. Ale ty má zase rád tchán, takže to je ideální. Z ostatních plodin už toho moc nezbylo, ale pokud chcete zavzpomínat, co všechno jsme měli, mrkněte sem. Myslím, že se mi ten článek vydařil.
Takže to bychom měli zahrádku. Skoro. Neodolám a pochlubím se naším jediným melounem. Protože to není moc dobře vidět, rovnou napíšu, že měl 15 centimetrů v průměru, byl to totiž baby meloun. A byl fakt výbornej: tenká slupka a uvnitř spousta sladké dužiny. Samozřejmě s ním krásně ladí letní bavlněné melounové ponožky. Možná jsem ho k nim měla rozkrojit. ;-)
 |
| Domácí meloun a letní melounové ponožky |
 |
| Rozkrojený meloun |
Samozřejmě nemůžu zapomenout na zvířátka, ale tam žádné velké novinky nejsou. Tedy, jak se to vezme! Tak dlouho jsme neúspěšně řešili parazity u koz, které jsme léčily panacurem a ještě nějakou druhou látkou ale se stejným účinkem, tj. žádným. Hovínka jsme posílali na koprologii a jen si zoufali nad výsledkem. Pak manžel oslovil nějakého docenta, který se v tomhle vyzná, doporučil nám sice něco, co měl veterinář problém sehnat, ale po převážení a aplikaci kozám to zabralo. Už žádná nateklá huba a hubené kozy! Aspoň na chvíli, než si na to zase vytvoří rezistenci. :-( Prý si ji vytvoří na všechny umělé látky, ale léčba přírodními není reálná, protože bychom jich museli mít hrozně moc a navíc bychom museli přesvědčit kozu, že jí takový hořký pelyněk náramně chutná. Na to mi skočila tak dvakrát třikrát. Poprvé proto, že to rozhodně chtěla sežrat dřív než její kámošky, podruhé ze stejného důvodu a potřetí už bylo její váhání tak dlouhé, že se stihla ujistit, že ani ony si nedají.
Kozel zlobí a smrdí, jelikož si stříká na přední nohy moč nebo semeno. Kůzlata taky zlobí, protože pořád vymýšlejí, jak by se dostala na kamennou zídku a hopla k sousedům. Už se jim to jednou povedlo, ale od té doby jsme jim zhoršili terén a už se tam nedostala. Kozy jsou fajn, jen si vyměnily, kdo dojí. Z Melindy teď nic moc není – stačí mi to jako mlska pro kočky – zatímco z Lízy je i víc než litr denně. Děláme si z toho kvašený mléčný nápoj tak, že necháme láhev s mlékem stát v teple a ono samo zkysne.
Pes už má lepší nožičky, ale pořád se sem tam škrábe nebo kouše. A to měl snad 14 dní antibiotika. Protože je nechtěla papat, museli jsme jí je podstrkávat do špeku, což kupodivu fungovalo báječně: silnější kostku špeku velikosti jednou do huby jsme podélně nařízli, zastrčili prášek a připravili si ještě druhý kousek špeku. A jak dostala do tlamičky jeden, hned jsme jí ukázali druhý, aby nad tím moc nehloubala a ten první spolkla. Sice nám bylo trochu líto, že hltá, ale lepší nápad jsme neměli.
Rekonstrukce se teď nějak vleče, ale tomu, co už proběhlo bych se ráda věnovala v samostatném článku. Včera u nás třeba byl chlapík kvůli okapům.
Žádné komentáře:
Okomentovat