Po 5. 1. 2026
Uvařila jsem svoje milované špagety s rajským protlakem. V průběhu letoška na ně aktualizuji recept na Angelika vaří. Použiji samozřejmě tuhle fotku, protože bez fotek jsou recepty o ničem, jak už mi kdysi říkala Veber. A taky je udělám ještě několikrát a jednou na ně dokonce pozvu tchyni. Pro tchána je to asi zklamání, protože zvát na oběd bez masa je...
 |
| Špagety s protlakem, celerem a chimichurri dle Florentýny |
Pak mám v deníku spoustu různě popřesouvaných úkolů včetně nápadu na schůzku sama se sebou, který doporučuje Pavel Moric (ale i ostatní koučové seberozvoje). Vždycky je dobrý na chvíli se zastavit a podívat se, jestli ten žebřík, po kterém lezete je opřený o tu správnou zeď.
Pá 9. 1. 2026, chumelí!
Manžel šel na hon a já mám konečně jeden pohodový den doma, tak jsem si řekla, že trochu pohnu s blogem a pokusím se dokončit všechny dosud nepublikované díly Angeliky vánočního deníku, což znamená pětku, šestku a předchozí dny v tomto týdnu. (Ha ha, to nějak nevyšlo. Článek dokončuji 22. 2. 2026.)
Hned ráno se to zvrtlo, když jsem se pustila do psaní několika mailíků, které jsem také měla v plánu a už dokonce od včera. A taky se mi trochu protáhlo krmení zvířátek, neboť venku napadla fůra sněhu! Tak říkáme u Prahy tomu, když se mi zasype cestička do stodoly (pro seno), kterou vyhrabal manžel, a znovu se mi zasype hned poté, co ji vyhrabu já. Ale musím říct, že jsem byla totálně nadšená! Napadlo tolik sněhu, že mělo smysl ho vyhrabávat. Fakt bájo. Uvažujeme, jestli bychom nešli bruslit. Dneska by se dokonce dalo jít i na běžky, ale mám je ještě u rodičů, protože mě nenapadlo, že by to tady někdy mohlo dávat smysl. Minulé zimy byly tak mizerné, že by člověk jen zaplakal. No... a stejně by mi neměl kdo hlídat dítě. :-(
 |
| Fakticky padá! |
 |
| Ta bílá věc, co leží na zemi, je vážně sníh! |
V rámci prokrastinace jsem se pustila do pletení čapky Broadleafslouch z příze, kterou používám na šátek Groove. Ten už se mi zdá dostatečně dlouhý, i když ještě není dokončený. A miluju sety, takže by bylo hezké k němu mít sladěnou čepici. Navíc mám návod už dost dlouho koupený a jsou na něj potřeba dvě kontrastní barvy. A tohle by vypadalo fakt dobře. Taková podzimní čapka, k podzimnímu šátku a kabátku. Dokonalá souprava, ne? Asi bych to někdy měla vyfotit všechno spolu, abyste viděli, o čem mluvím. No, když se to povede dodělat a bude to k sobě ladit, tak se k tomu snad dostanu.
A taky jsem si prohlížela návody na ponožky. V lednu je tématem barevné pletení (stranded colorwork) = víc barev v jedné řadě. To je sice poměrně náročné, ale obvykle velmi pěkné. Dají se takhle vyplétat jakékoliv tvary a motivy. Samozřejmě jich mám ve frontě ponožek, které se mi líbí, nepřeberně. Takže mi chvíli přebírání trvalo, abych se dostala třeba jen na pět favoritů. Hledám něco hezkého, na co mám klubka doma (ať nemusím kupovat a snižuju zásoby) a jednoduchého, neboť mě dítě často vyrušuje od pletení.
Ne 11. 1. sáňkování
Šly jsme sáňkovat. I s malou. Dala jsem ji do nosítka, schovala pod bundu a už jsem si to drandila z kopečka. Samozřejmě spíš jen z takové mírně nakloněné rovinky, abychom se náhodou nemohly překlopit a něco se nám nestalo. Navíc to v tom hlubokém sněhu zpočátku ani moc nejezdilo. Ale pak jsme si trochu udělali koleje. Sice trochu foukalo, ale stejně to byl jedinečný zážitek. Měla jsem ohromnou radost. Za pár dní jsme si to zopakovali znovu.
Žádné komentáře:
Okomentovat