Jak jsem si vyhledávala materiály pro články týkající se mezinárodního dne zdravého spánku a poezie, všimla jsem si, že v našich zemích je 21. březen považován za první jarní den. Proč je tomu tak?
Při pohledu z okna nemám dojem, že se přiblížilo jaro. Alespoň v Brně se nic moc nezměnilo, dnes dokonce byla docela zima, alespoň z doslechu, já venku nebyla.
21. březen máme takzvané astronomické jaro. Tehdy nastává rovnodennost, den i noc jsou tedy stejně dlouhé. „Slunce vychází přesně na východě v 6 hodin a zapadá na západě v 18 hodin. Nutno však přiznat, že nic z toho není tak úplně pravda. Pravda by to byla jenom tehdy, kdyby Země obíhala kolem Slunce po kružnici, kdyby Slunce samo bylo jen bezrozměrným bodem, kdyby Země neměla žádnou atmosféru, kdybychom to vše sledovali z hladiny moře na 15. stupni východní délky, kdyby...“
Článek od Zdeňka Mikuláška o začátku jara na Instantních astronomických novinách docela vtipně končí: „Když vám tedy někdo položí otázku zda nastává jaro 21. března, měli byste mu odpovědět: "Občas ano, ale je to stále míň, za pár let už vůbec ne, ale po roce 2100 se to zase spraví." Ručím vám za to, že ho vaše vyčerpávající odpověď zcela uspokojí.“
Znám to s jarem trochu jinak. Vloni jsem to sledovala a myslím, že to docela souhlasilo, letos jsem si na to bohužel nedala pozor, a tak jsem „jaro“ propásla. O čem tu mluvím? O čínském způsobu vnímání a jejich pěti elementech. Číňani vlastně mají 5 období a jim přísluší jednotlivé elementy, orgány, barvy a také chuti, k tomu se možná vrátím někdy později. Těmi obdobími jsou následující:
Při pohledu z okna nemám dojem, že se přiblížilo jaro. Alespoň v Brně se nic moc nezměnilo, dnes dokonce byla docela zima, alespoň z doslechu, já venku nebyla.
21. březen máme takzvané astronomické jaro. Tehdy nastává rovnodennost, den i noc jsou tedy stejně dlouhé. „Slunce vychází přesně na východě v 6 hodin a zapadá na západě v 18 hodin. Nutno však přiznat, že nic z toho není tak úplně pravda. Pravda by to byla jenom tehdy, kdyby Země obíhala kolem Slunce po kružnici, kdyby Slunce samo bylo jen bezrozměrným bodem, kdyby Země neměla žádnou atmosféru, kdybychom to vše sledovali z hladiny moře na 15. stupni východní délky, kdyby...“
Článek od Zdeňka Mikuláška o začátku jara na Instantních astronomických novinách docela vtipně končí: „Když vám tedy někdo položí otázku zda nastává jaro 21. března, měli byste mu odpovědět: "Občas ano, ale je to stále míň, za pár let už vůbec ne, ale po roce 2100 se to zase spraví." Ručím vám za to, že ho vaše vyčerpávající odpověď zcela uspokojí.“
Znám to s jarem trochu jinak. Vloni jsem to sledovala a myslím, že to docela souhlasilo, letos jsem si na to bohužel nedala pozor, a tak jsem „jaro“ propásla. O čem tu mluvím? O čínském způsobu vnímání a jejich pěti elementech. Číňani vlastně mají 5 období a jim přísluší jednotlivé elementy, orgány, barvy a také chuti, k tomu se možná vrátím někdy později. Těmi obdobími jsou následující:
- jaro – dřevo,
- léto – oheň,
- babí léto – země, s ní je to složitější...
- podzim – kov,
- zima – voda.
Podle této teorie začíná jaro přibližně 12. února a končí 25. dubna, kdy nastává mezidobí pro element země. Poselství elementů pro jaro? Zdržte se hněvu a zlosti, netrpělivosti a podráždění, poškozuje to vaše játra. Započněte změny. Postavte se výzvám a neváhejte!
Zdroje:
InAstroNoviny, http://www.ian.cz/detart_fr.php?id=87
- léto – oheň,
- babí léto – země, s ní je to složitější...
- podzim – kov,
- zima – voda.
Podle této teorie začíná jaro přibližně 12. února a končí 25. dubna, kdy nastává mezidobí pro element země. Poselství elementů pro jaro? Zdržte se hněvu a zlosti, netrpělivosti a podráždění, poškozuje to vaše játra. Započněte změny. Postavte se výzvám a neváhejte!
Zdroje:
InAstroNoviny, http://www.ian.cz/detart_fr.php?id=87
Žádné komentáře:
Okomentovat