pondělí 12. prosince 2011

12. prosince 2011

Láska je touha po nesmrtelnosti.
Přemýšlením promlouvá duše sama se sebou.
Agrigenťané stavějí tak, jako by tu chtěli být věčně, a večeří tak, jako by to měla být jejich poslední večeře. PLATON

Ptá se chlap na nádraží v Ćeských Budějovicích: "Prosím vás, jede ten vlak na Písek?"
Nádražák na to "Ne, nyní už jezdíme na elektřinu!"

Ještě v dobách železničního starověku - cestující si koupí do vlaku jízdenku 1. tř. Ve vlaku jsou však jen vozy 3. tř. Pan se rozčiluje. Průvodčí ho však uklidňuje, že uvidí, že se situace vyřeší. Vlak přijede pod kopec, zastaví a průvodčí vykřikuje "První třída může zůstat sedět, druhá vystoupí a do toho kopce půjde pěšky a třetí ven a tlačit!!!"

Matfyzák jede vlakem a přemýšlí, proč tak drncá (vlak, ne matfyzák).
Podrobí ho (ten vlak) své analýze:
"Co je to vlastně vlak?
To je lokomotiva a spousta vagónů.
Tu spoustu vagónů jedna mašina neovlivní a všechny vagóny jsou stejný, takže se BÚNO (bez újmy na obecnosti) můžeme omezit na jeden takový vagón.
Takovej vagón, to je šílená konstrukce na kolečkách, ke kterým je pevně přidělána, takže nedrncá.
Zbývá nám tedy kolo.
Co je to kolo?
To je kruh, to je pí er na druhou, pí je konastanta, tu můžeme zanedbat.
No a er na druhou, to je vlastně čtverec a ten samosebou drncá!"

Žádné komentáře: