První měsíc nového slibného roku končícího sedmičkou bude pomalu za námi a já mám na kontě nasbíraných kilometrů skoro stále nulu. O víkendu jsem se rozhodla s tím něco udělat. S mamkou a jednou známou jsme vyrazily na destikilometrový výlet na běžkách. A druhý den znovu, jenom maličko jinam a o dalších pět více.
Bylo to super. Příjemně mě překvapilo, že se to nezapomíná. Myslela jsem, kterak se párkrát natáhnu, protože to je nezvyklý pohyb a na běžkách jsem byla naposledy v Krkonoších na začátku roku 2015, ale prý jsme byly lehce i vloni. No nevím, nepamatuji se. Každopádně jsem spadla jen jednou a to právě ve chvíli, kdy jsem si libovala, jak mi to brzdění krásně jde a vlastně to vůbec není problém.
Akorát mě děsně iritují lidi, kteří šlapou ve stopě! Přece vidím, že na sněhu jsou vedle sebe dvě stopy, případně vím, že to je běžkařská trať, tak do toho nemusím hamtat a jdu vedle, ne?
Žádné komentáře:
Okomentovat