Prague Patchwork Meeting (11. ročník)

Tuhle akci pořádanou ve Sportcentru Wellness Hotel Step možná znáte z mých předcházejících článků:

• Prague Patchwork Meeting (8. ročník),
• Prague Patchwork Meeting (9. ročník).

Tentokrát jsem se před ní naladila společným večerem s Vlněnými sestrami v Cafe Decada, o němž jsem psala zde. 

S Reill, o níž jsem psala v článku Radka, jsem si domluvila setkání v devět třicet před hotelem. Z domova jsem vyrážela raději dříve, neboť jsem si chtěla nechat časovou rezervu pro případné zpoždění spojů, nebo kdybych se náhodou ztratila. Nakonec mi to všechno vyšlo krásně, i když jsem nějakou dobu hledala tu správnou zastávku na Flóře, takže jsem byla před budovou s půlhodinovým předstihem. Vlivem včerejšího nedostatečného osvětlení na pletení jsem asi příliš natahovala krk, a tak jsem ho dnes měla ztuhlý a trochu mě bolel. Pro jistotu jsem ho zachumlala do teplého vlněného šátku.

Sedla jsem si u vstupu na lavičku a čekala s háčkováním v ruce, až Radka přijde. Když vtom jsem si všimla povědomé postavy. Trochu se mračila, takže jsem znejistěla, ale když přišla blíž, nebylo již pochyb, že se jedná o Janu, se kterou jsem několikrát byla na společném pletení v Cafe Pointa. Koupila jsem si vstupenku a šla jsem s ní k jejich stánku Českého panenkového klubu. Moc se mi líbilo, co měly vystaveného, tak krásné panenky snad ani nejsou na hraní. Bylo by myslím super někdy udělat rozhovor ohledně toho, kolik dá jejich výroba práce, kolik to stojí a tak... Když občas někdo vidí moje šátky, taky si říká, že by je koupil. Náklady na práci nepočítá, a když slyší že jedno klubíčko stojí tři stovky, málem omdlévá. Snadno se tedy může stát, že vlněný šátek za pět stovek je jenom za cenu materiálu, nebo ještě lehce dotovaný. A tak mě nepřekvapilo, že se cena panenek pohybuje okolo několika tisíc. Však taky mají neobyčejné vlásky, krásné oči a celkově vypadají jako živé.

Klubíčka u Vlněných sester

S Reill jsme se zpočátku míjely, ale pak jsme si zavolaly, domluvily se a vyrazily spolu ještě s jednou paní. Bylo to fajn, i když první polovinu dne jsem je spíš brzdila, protože už něco měly projité a já příšerně dlouho okouněla u Vlněných sester, až jsem u nich nakonec utratila všechny peníze, které jsem měla s sebou. Byla jsem z toho lehce frustrovaná, protože to je patchworková výstava a já si myslela, že si pořídím nějakou krásnou látku, nebo že bych alespoň mohla a ne že vše nechám hned v prvním stánku. Navíc je blbý, že sleva, kterou mám při registraci na nákup v e-shopu takto neplatí. Jenže si zase můžu krásně prohlédnout barvy, které na monitoru vypadají úplně jinak a koupit si to, co se mi barevně opravdu líbí. To, že si mohu jednotlivé příze osahat, je v tomto případě jen malou přidanou hodnotou, protože jsem s jejich sortimentem velice dobře obeznámena. I když teď nově si dělám zálusk na luxusní přízi od firmy Martin's Lab, což je manžel návrhářky Justyny Lorkowské, o níž se vbrzku dočtete na mém blogu o tvorbě. Pletu podle ní již několikátý šátek.

Mou finanční situaci nakonec zachránila Jana, protože žádný bankomat nebyl na blízku. Musela bych až k metru Palmovka. Připadá mi to takové divné, že u hotelu není bankomat. To by mě jako zákazníka moc nepotěšili. 

A teď vám v rychlosti představím quilty, které mě nejvíc zaujaly (z těch, co se směly fotit). A ještě doplním pro mě překvapivou informaci: první quilt by si každá švadlenka měla celý komplet ušít ručně (myšleno nikoliv na stroji!).

Veian Merete: Walk: Latitude Longitude

Marcela Kočířová: Červenobílé štěstí

Andrea Landovská: 1866… a bůh si zakryl tvář

Autorku následujícího quiltu bohužel nevím, protože z mojí fotky se nedá její jméno přečíst. Nicméně se jedná o Češku, takže kdyby se náhodou dostala k mému článku, prosím o doplnění, ráda její jméno zveřejním. Jinak Quil Dear Jane celkem frčí, protože byl i vyhlášen pro rok 2017 jako Quilt Along zde. Pokud si ho pořádně prohlédnete, zjistíte, že se jedná o pěknou šílenost, neboť žádné dva čtverečky (ani trojúhelníčky) nejsou stejné. Možná si někdy v budoucnu zkusím něco podobného ušít, i když je to skutečně bláznivé. Ale v těchto hnědých barvách i fascinující. Nejkrásnější by bylo šít společně s velkou partou kamarádek a každá by ušila třeba pět nebo deset stejných čtverečků a pak bychom si je povyměňovaly.

autorku nevím: Dear Jane

Následující quilt jsem do své sbírky zařadila jednak proto, že má zajímavé pastelové barvy, a jednak má zajímavé vzory na kouscích textilu. Nepodařilo se mi odhalit, jestli se jedná o takto koupenou látku, nebo si ji autorka sama pomalovala. Skoro to vypadá na první variantu. Každopádně jsou to zentanglové vzory, jejichž kreslením jsem se přibližně před dvěma roky zabývala. Rozcestník mých článků o tom najdete zde: Zentangle, případně rovnou moje obrázky: Zentanglové variace 1, Zentanglové variace 2. Kreslení obrázků zentagle slouží k relaxaci a ujišťuje i zaryté odpůrce kreslení přesvědčené o tom, že to nikdy nemohou dokázat, že na tom není vůbec nic těžké. Pomocí jednoduchých návodů – několika kroků získáte ohromující vzory a tím, že se obvykle kreslí na čtvereček o straně 10 centimetrů, budete ho mít i rychl hotový. Prvními autory jsou Rick Roberts a Maria Thomas, jejich blog najdete zde. Nejvíce zentanglových vzorů, které si mimochodem můžete také vymýšlet, jsem jich viděla na http://tanglepatterns.com/. Doporučuji alespoň jeden čtvereček vyzkoušet.

Helena Přeučilová: Bláznivě zamilován

Nakonec došlo i na ty látky. Byly tu opravdu nejrůznější a ačkoliv jsem si některé jenom vyfotila, nakonec jsem neodolala a také si nějakou pořídila. Díky Jani!

Nádherné látky, na které si brousím nůžky

pokračování článku najdete v sobotu 22. dubna 2017