Ještě se musím vrátit k minulému článku Čaj se Sherlockem Holmesem. Nedá mi to hlavně kvůli určité koincidenci (zde bych ráda odkázala na článek na mém blogu Angelika čarodějka, kde se můžete dozvědět více o tom, co to jsou koincidence a proč se o ně zajímám). Povídky rozřazené do příslušných knih najdete v mém článku zde (toto nemají ani na Wikipedii!!!).
Mám právě rozečtenou knihu Poprava Sherlocka Holmese od Donalda Thomase. Hned první příběh, nesoucí stejný název jako celá kniha, odkazuje na případ Charles Augustus Milverton, který se odehrál v lednu 1899, a knižně vyšel v souboru Návrat Sherlocka Holmese. Zde je v úvodu nastíněn tento případ, jak na něj Watson vzpomíná a pak navazuje pokračování v podobě pomsty. Líbilo se mi dvojverší, které popisovalo tohoto nebezpečného vyděrače:
Milvertona uštkla zmije, svět ho málem oplakal.
Zmije zdechla otrávena, Milverton však žije dál.
A co myslíte, že se hrálo za divadlo? Institut pro studium života a díla Sherlocka Holmese uvedl divadelní hru Vyděrač. Sherlocka hrál Martin Kloubek, Watsona Zdeněk Volák, Milvertona (velmi přesvědčivě) Jiří Straka, Lady Beatrice Zora Duchoňová, paní Hudsonovou Miloslava Tumpachová, inspektora Lestrada Michal Mojžíš, Mycrofta Ivan Jirka, profesora Moriartyho Václav Liška a Milvertonovu služebnou Ludmila Vacková.
Již minule jsem uvedla, že první přednášku měl JUDr. Jiří Straka, který poukázal na rozdíl mezi grafologií = psychologie písma, říká, jakou má dotyčný povahu (vědecky snad dodnes nebylo řádně prokázáno, že to platí, přesto někdy bývá využívána i při pracovních pohovorech) a písmoznalectvím, které se zabývá pravostí podpisů. Jsem zvědavá, kde uváděné informace vyjdou. Příkladem toho, o čem byla řeč, je případ Vila Vistárie (vyšel v Návratu Sherlocka Holmese). Není možné prokázat, zda text psala žena. Obecné charakteristické rysy pro ženské písmo zde sice jsou, ale podobně jako mohou existovat muži s povahou převážně ženskou, může muž psát spíše typicky ženským stylem. Nedostatkem je, že odborník by měl poznat, zda text psali dva různí lidé, nebo tentýž člověk různými psacími prostředky – to rukopis tolik nepozmění.
Úvaha o písmu je v případu Zmizelý hráč ragby (též v Návratu Sherlocka Holmese) v pořádku. V Rudém kruhu detektiv vůbec nepřipadl na hlavní argument, proč bylo použito tiskací písmo. Třeba proto, že je lépe čitelné? Perličkové (tiskací) nebo hůlkové písmo totiž může stejně jako psaní o osobě pisatele leccos vypovědět. Tuhle hypotézu měl aspoň zvážit. V Reigateské panstvo (v knize Vzpomínky na Sherlocka Holmese) by se muselo srovnat příslušné dokumenty s jinými.
Prý se učíme psát podle stejné normy již 90 let, takže to moc nepomáhá rozlišení a časovému určení, kdy byl text napsán. Ale nějak se mi to nezdá. Nejsou teď už nové normy pro písmo, podle kterých se děti učí takovou tu zmršeninu mezi psaním a tiskacím?
Druhou přednášku měla paní Zora Duchoňová. Uvedla, že má nejraději mladý Darjeeling, ale v téhle zimě pije jedině masalu. Musela jsem se usmát – zima v Praze vypadá docela legračně proti jiným částem republiky. Kánon pochází z období královny Viktorie. Zajímavé je, že si psala deníky. První dostala v srpnu 1832. Vévodkyně pobízela svou dceru k tomu, aby si zapsala vše, co uvidí na svých výletech. Ta tedy každý den psala půl hodiny deník. Ti, kteří jí byli nejblíže, se báli toho, co by z jejích deníků mohlo uniknout. Ze 141 deníků se jich dochovalo pouhých 13 z období 1832 až 1836. Nestalo se tak ale náhodou, královna požádala svou dceru, aby deníky zničila. Komplet by měl 43000 stránek. Královna Viktorie se v roce 1877 stala indickou císařovnou. Zemřela v roce 1901. Měla krásný pravopis a deníky si vedla až do své smrti.
A. C. Doyle si také psal a ilustroval deníky. Téměř neškrtal a psal krasopisně. Psal plnicím perem Parker Duofold, které se dá stále koupit a stojí pouhých deset tisíc.
„Když Sherlock Holmes studoval nějaké listiny, měl je takzvaně rozbordelené po celém bytě.“
A třetí část si nechám zase na příště.
Žádné komentáře:
Okomentovat