 |
| Jeřáb paví |
Zaprvé je super vyrazit jenom v pár lidech, se kterými se můžete snadno domluvit, kam se kdy půjde. (nebo které můžete tahat po zoo podle své libosti). A taky mají rádi zvířátka, protože pak si o nich můžete povídat a je to senzační. A taky se kterými můžete být sami sebou – takže juchání nad kozou kamerunskou není ani trochu trapné, i když doma máme taky kozy.
Když jsme se pak bavili o tom, co se nám líbilo nejvíc, bylo to trochu náročnější. Někomu gorilák, který seděl u skla a díval se na nás jako člověk. Až bylo trochu blbé si ho fotit. Jako by si někdo fotil vás, třeba když čekáte na autobus. A k tomu z nějakého půlmetru!
Skvělý byl taky velikánský had. Tam by to chtělo pořídit rovnou video. Posouval se tak zvláštním způsobem, že to vypadalo, že má pod kůží schovanou spoustu nožiček a ty pomalu pochodují vpřed. Vršek těla jako by se mu nehýbal a taky neprováděl žádný plazivý pohyb ze strany na stranu. Takže tohle bylo něco neobyčejného.
 |
| Zmije nosorožčí |
 |
| Zajímavě zamotaný zelený had |
Ale líbili se mi i zelení hadi a zmije nosorožčí. Ta má zajímavý tvar hlavy a vpředu dva růžky. Když si na stránkách čtu, že má nejdelší jedové zuby, vzpomínám si na další negativum: téměř žádné popisky u zvířátek. Já vím, že je jinde stejně nestíhám číst a větší pozornost jim věnuji jen tehdy, když mě to zrovna zajímá, ale bývá zvykem, že jsou u zvířátek cedulky s tím, co jedí, kde se běžně vyskytují, nějaká zvláštnost k nim a tak. Tady byl jen název a jedna zvláštnost a možná ještě výskyt. Až doma jsem pochopila, že kdo měl víc zájmu, mohl si zakoupit lexikon zvířat. Na webu ho mají a je pěkně udělaný. Hlavně ty kreslené obrázky jsou super. Z hadů mě zaujala ještě langaha listonosá, která má přední část hlavy ve tvaru listu.
 |
| Ovce somálská |
Nadšení z šedivého telátka či oveček s černou hlavou, které mají i černé jazyky, skoro není třeba zmiňovat. Tak trochu jsem i záviděla ošetřovatelce, že jim může jednoduše dovézt seno na kolečku a ony uhnou místo toho, aby jí to vyklopily, rvaly z rukou a podobně.
Jedná se o ovci somálskou (ogadenskou), také má přízvisko tlustozadká (to bych teda chtěla!). Chová se na maso a má i dost mléka, ale nemá rouno, nýbrž srst, což je pro nás pletařky velice smutné.
Pelikáni! K nim toho snad ani není potřeba moc psát. Jsou prostě krásní. Fascinují mě. Nevím čím, ale připadají mi nesmírně zajímaví. A protože jsme si zaplatili i Afrika truck (jenom 80 Kč se senzačním výkladem!) vím, že se jim do hrdelního vaku vejde až deset litrů vody. Tu pak přefiltruje přes zobák zase ven a ryby si nechá.
 |
| Pelikáni (asi kadeřaví) |
Kromě toho, že jsme si dali k obědu burger a potom, když se udělalo teplo, tak i točenou zmrzlinu (letos myslím první), jsme navštívili ještě Galerii Zdeňka Buriana. Byly v ní nádherné obrazy. Nechápu, jak něco tak pěkného mohl někdo namalovat. Takové droboulinké detaily malovat štětcem! A pak celý ten zbytek rozměrných obrazů. A ty barvy! Fakt machr.
Sbírka obsahuje 147 děl a jeho obrazy byly prohlášeny národní kulturní památkou.
V jiné budově byly vystaveny kostry a lebky, což bylo překvapivě zajímavé. Ukázalo se, že některá zvířata jsou evidentně menší, než vypadají zdálky. Zjistíte mimo jiné, že i delfínovec nebo piloun jsou zvířata, která vážně nechcete potkat. A taky nechcete, aby vás kousl bobr. A něco je naopak docela legrační, třeba jako tukan obrovský.
A když jsme jeli safari, viděli jsme černé kropenaté perličky. Byly moc pěkné. Šly nám přes cestu a vůbec nevřískaly jako ty naše. Bylo by hezké mít k těm světlým i párek tmavých. Jenže při nákupu je problém poznat samici od samce. A taky bychom neradi naštvali všechny sousedy větším množstvím řvoucích ptáků. Ti dva někdy i celkem stačí. Na to, jak jsou malé, dokáží udělat pořádný bengál.
Z ptáků jsme dále viděli různé husy, kachny, kormorány, a velikánské pštrosy dvouprsté. Jeden z nich zrovna proháněl nějakou gazelku, nebo co to je s nimi ve výběhu. Pštros se střídá v sezení na vejcích se samicí, která je světlejší, a proto je ve dne nenápadnější a on je zase nenápadnější v noci.
A taky plameňáky. Ty mám taky moc ráda. Zrovna seděli na vejcích.
Příjemně nás překvapila místní flóra, všude kvetly šípkové růže (a nádherně voněly), rododendrony a spousta dalších květin. A celé to bylo takové hezky upravené. Někdy jsme si rostlinek prohlídli i víc, než jsme původně plánovali, protože ačkoliv plánek je jasný, rohy ve skutečnosti nejsou nejspíš tak kolmé jako na mapě, protože se nám nejednou stalo, že jsme šli víceméně rovně a objevili jsme se (identifikováno na základě poblíž stojících zvířat) v úplně jiné uličce.
Jak jsem již zmiňovala, líbil se nám Afrika truck = projížďka traktůrkem se dvěma připojenými vozíky, na kterých se stáhnou drátěné rolety, když se projíždí kolem lví rodinky.
 |
| Odpočívající lev |
 |
| Tři lví grácie |
Pohled z Afrika trucku na zvířátka.
Také jsme viděli vodušky, buvoly a zebry. Víte, že se zebry chladí tím, že vzniká rozdílná teplota mezi černými a bílými pruhy a tak se kolem nich dělá průvan? Ale jsou i jiné teorie, třeba že to odpuzuje mouchy, ale snad žádná dosud není prokázaná (viz například článek Proč mají zebry pruhy? Americký biolog se během bádání za jednu z nich i převlékl) A že má každá jiné zbarvení, takže nemají nikdy stejný vzor a je to u nich podobné jako s otisky prstů u lidí?
V safari jsme viděli krásné šedé somálské oslíky. Patří k velice ohroženým kvůli tamější situaci.
 |
| Somálští oslíci |
Taky se mi líbil kaloň. Jen tak si přiletěl, chytil se drápkama na křídlech a visel zadečkem dolů. Sotva se vykakal, zhoupl nožičky nahoru a visel tak, jak je to běžné u netopýrů.
A na závěr hlídkující surikata.
Žádné komentáře:
Okomentovat