úterý 19. května 2020

Poškrábané auto

Už před nějakou dobou jsme dávali auto ke známému do servisu. Nic dramatického, snad jen běžná prohlídka. Ale za chvíli příteli volal a hrozně se omlouval. Pozval ho k sobě, že mu to musí ukázat.

Jeho jinak dobře vycvičení lovečtí psi se chovali jako šílení a auto poškrábali. Dokonce vyskočili i na kapotu. Byla jsem z toho v šoku. Jasně, jsem příznivcem spíš koček, ale proč by se zvířata chovala takhle iracionálně? 

Ještě chápu, že počůrají kolo, ale proč by auto škrábali?

Někoho z nich pak napadlo otevřít kapotu. A tam. Mezi hadicemi zapasovaná černá kočka. Vzpomínáte si, jak jsem psala, že tu máme čtyři?

Bylo jasné, že je mrtvá. Otázkou bylo, jak ji vyndat. Aby jí třeba neutrhli hlavu nebo tak něco. Ten známý rovnou řekl, že na to nemá a šel stranou. Přítel opatrně tahal kočku ven. (Když mi to pak vyprávěl, už jsem samozřejmě brečela a až na to, že to byla historka jako z hororu, říkala jsem si, že mi to možná nemusel říkat.)

A jak ji vytáhl, kočka hup hup a byla pryč. 

Žádné komentáře: